Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi se za prací do EU neženou

aktualizováno 
Ačkoli se Evropská unie obává přílivu levných pracovních sil z Východní Evropy, v České republice nyní pracuje více občanů EU, než je tomu naopak.
Vyplývá to z nové studie z nové studie, kterou si nechala zpracovat Evropská komise, v rámci odhadů dopadů rozšíření unie. Od vzniku samostatné České republiky do roku 1997 tak například do Německa odešlo o 844 méně lidí než kolik Němců zamířilo k nám. Podobně vychází například srovnání s Velkou Británií.

Česká republika je tak spolu se Slovinskem jedinou zemí, kde příchody cizinců převyšují odchody do západní Evropy.

Sousední Maďarsko a Polsko, které podobně jako Česká republika nyní vyjednávají o volném pohybuje pracovníků do vstupu do unie, mají skóre opačné. V zmíněných osmi zemích unie žije o 270 tisíc Poláků více než kolik cizinců z těchto států přišlo do Polska. V Maďarsku je pak rozdíl více než 18 tisíc.

Toto srovnání tak dává českým vyjednavačům argumenty o tom, že přívalu Čechů hrnoucích se za prací se Evropská unie bát nemusí. "Nemyslíme si, že Češi zaplaví západní trh. Nechali jsme si udělat analýzy a ty nám dávají silné argumenty," prohlásil náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Ani ministr práce Vladimír Špidla nepředpokládá, že by na západ mířily po vstupu do Unie a otevření trhu práce tisíce lidí z Čech a Moravy.

Studie se však zabývá situací jen vůči osmi zemím - Německu, Británii, Nizozemsku, Švédsku, Dánsku, Finsku, Belgii a Lucembursku - a nikoli v Rakousku, které se přívalů lidí ze zemí střední Evropy obává nejvíce. Nicméně i tento jižní soused může být podle expertů klidný vzhledem k Německému modelu:  ačkoli v příhraničních regionech obou zemí tvoří cizinci ze zemí střední a východní Evropy až 2,5 procenta všech zaměstnanců. V celém Německu je to však jen 0,3 procenta.

Studie hovoří jen o lidech, kteří v cizině pracují legálně. Rozsah práce načerno, především denního dojíždění za prací přes hranice, kterého se obávají Rakušané a Němci, nedokáže nikdo přesně odhadnout. Podle odborníků se počet ilegálně Čechů může pohybovat v rozmezí od několika tisíc až po sto tisíc pracovníků. Nejedná se však o pouze o problém České republiky - obdobně na tom jsou všechny reformní ekonomiky, především ty, které bezprostředně s Evropskou unií sousedí.

Množství cizinců pracujících v Unii ovlivňují i stále tvrdší kritéria pro vydání pracovního povolení. "Podmínky v Německu se zpřísnily. Lidí, kteří tam jezdí legálně pracovat ubývá. O těch nelegálních samozřejmě přesný přehled nemáme. Právě zpřísněná opatření a kontroly jistě zasahují i ty, kdo pracují v šedé ekonomice," sdělil pracovník Celního úřadu, který si nepřál být jmenován.

 "Pokud hovoříme o lidech, kteří pracují v cizině legálně, jsou to většinou lidé s vyšším vzděláním. Často jde o zaměstnance zahraničních firem působících v České republice, kteří jsou na západě třeba na stážích. Také cizinci ze zemí Evropské unie žijící v tuzemsku jsou v převážné většině lidé s vyšším vzděláním. Jsou to zaměstnanci zahraničních investorů, či nadnárodních firem, které tady mají své pobočky. Částečně také učitelé či vědci," říká Jan Kasnar, ředitel Správy služeb zaměstnanosti ministerstva práce.

K závěru, že stěhování a odchody za legálním zaměstnáním do zahraničí jsou většinou záležitostí lidí s vyšším vzděláním dospěla i analýza ministerstva práce, která se zabývá demografickým vývojem. I v rámci republiky se častěji stěhují lidé s vyššími příjmy a vzděláním. Náklady spojené s odchodem za prací a stěhováním jsou totiž většinou vysoké.

Nepříliš silná mezinárodní migrace Čechů by se tak mohla přispět k odstranění přechodného období pro volný pohyb pracovních sil po vstupu země do Evropské unie. Mezi diplomaty se však také hovoří o tom, že tato přechodná lhůta, kterou požadují některé členské státy Unie, by se nakonec také mohla stát součástí výměnného obchodu. Česká republika totiž žádá o prodloužení období, během něhož by cizinci nemohli v zemi kupovat půdu a nemovitosti. Obě tyto záležitosti jsou velmi citlivými politickými tématy.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.