Odhadem se tak ceny zvednou o čtrnáct procent. Vláda ještě před několika týdny tvrdila, že s jejich prodloužením nebude problém. Teď to však vypadá naopak.
Potíž je s Německem, které zabránilo unijní dohodě o veškerých daňových výjimkách včetně těch českých už v loni v prosinci. Berlínské veto Německo od svého nesouhlasu neustoupí ani při klíčovém jednání ministrů financí členských zemí Unie v Bruselu příští úterý. Berlín říká, že daňové výjimky křiví trh a konkurenci.
"Proti těmto výjimkám jsme z principu. Jde o experiment, který nepřinesl žádné konkrétní výsledky ve vzniku nových míst nebo potlačování černého trhu," uvedl mluvčí německé vlády.
Češi nyní zjišťují přesný postoj Berlína a čekají na to, s čím přijde Rakousko, které má vyjednat kompromis. Český premiér dokonce poslal v minulých dnech dopis německé kancléřce Angele Merkelové, v němž ji žádá, aby její vláda striktní nesouhlas přehodnotila.
"Snažíme se získat z Berlína vysvětlení, čím nižší sazby na byty a teplo v Česku křiví evropský trh. Němec si přece dnes nemůže přes hranici odebírat levnější české teplo," řekl jeden z českých diplomatů.
Česko není jediným znepokojeným státem. O výjimky má zájem i francouzský prezident Jacques Chirac, který svým voličům slíbil pětiprocentní daň v restauracích.
Také devět starých členských zemí – například Belgie, Nizozemsko a Británie – čeká na prodloužení výjimek například pro kadeřnické služby či domácí opravy. Jejich výjimky na rozdíl od Česka loni vypršely, a letos tak porušují unijní předpisy.
Komisař pro daňovou politiku László Kovacs řekl, že bude porušování pravidel "přehlížet" až do setkání ministrů financí. Pokud své výjimky zmíněné země neudrží, ale nízké daně zachovají, hrozí jim vysoké pokuty.
Postih hrozí i Česku, které má nízkou daň na dětské pleny, na které výjimku nikdy nemělo. Evropské sdružení malých a středních podniků stále doufá v dohodu. "Pokud by se tak nestalo, bylo by to smrtelně nezodpovědné, a některé ceny by tak přes noc vylétly až o čtrnáct procent," říká tajemník sdružení Hans-Werner Müller.
Odmítá argumenty německé vlády o narušování konkurence. "Snížené DPH je efektivní nástroj proti šedé ekonomice na pracovním trhu," říká. Myslí tím, že při vyšší dani se podváděním více ušetří.
Podle něho by odstranění výjimek znamenalo nejen růst cen, ale i ztrátu až dvou set tisíc míst. Ačkoli německá vláda tvrdí, že jí jde o princip, sama plánuje zvýšení DPH z šestnácti procent na devatenáct a zároveň ponechává řadu výrobků a služeb v sedmiprocentní sazbě: knihy, vstupenky do divadel či na fotbal. Poplatky za mateřskou školu nejsou daní zatíženy vůbec.
