"Jsem spokojený. Za svůj plat si můžu dovolit mnohem více než za komunistů," říká dvaapadesátiletý technik Martin Plužák z Brna.
Jeho slova vystihují situaci, v níž se stejně jako on ocitla během porevolučních let většina zaměstnanců v Česku. Naopak důchodci si za posledních 16 let polepšili jen nepatrně.
Průměrná mzda v roce 1989 činila 3170 korun, v roce 2005 to už bylo více než 19 tisíc. Na průměrnou mzdu však dosáhne jen třetina Čechů, většina zaměstnanců bere měsíčně o několik tisícovek méně.
Průměr se vyšplhal šestinásobně, tolikrát Češi samozřejmě nezbohatli, protože kromě mezd rostly i ceny. Pokud bychom odečetli inflaci, v cenách roku 1989 by si podle výpočtů ekonoma Davida Marka z Patria Finance Češi loni průměrně vydělali 4604 korun. To je celkem o 45 procent více.
Penzisté však takový důvod ke spokojenosti nemají. Průměrný důchod sice loni činil 7740 korun, ale penzisté si reálně polepšili jen o čtyři procenta, což znamená, že v reálných cenách jim důchod oproti roku 1989 vzrostl o 61 korun.
Ceny rostly, ale pomaleji
Většina z nás si dodnes pamatuje, že v roce 1989 stál například sáček polotučného mléka dvě koruny, rohlík čtyřicet haléřů či kostka másla desetikorunu.
Ceny zboží a služeb byly na konci éry socialismu výrazně pokřivené. Kvůli udržení sociálního smíru a prodlužování agonie centrálně řízené ekonomiky byly ceny základních potřeb udržovány na nepřiměřeně nízké úrovni.
Po revoluci proto došlo k narovnávání a ceny začaly odrážet poptávku a konkurenci. Například hovězí maso zadní bez kosti vyšplhalo ze 46 na 161 korun a průměrná cena bochníku chleba vzrostla téměř na patnáct korun.
S postupným přechodem na tržní ekonomiku a po uvolnění zahraničního obchodu začalo do České republiky ve velkém proudit zboží, které zde bylo kdysi považováno za luxusní.
Nárůst cen zpočátku způsobil pokles nákupní aktivity domácností, ale s postupným a stabilním nárůstem platů se situace vyrovnala. V posledních letech rostou platy o několik procent rychleji než ceny.
Trh spojil, či rozštěpil?
Ekonom David Navrátil z České spořitelny je toho názoru, že od roku 1993 se životní úroveň v České republice zdvojnásobila.
Změna poměrů samozřejmě nevytáhla nahoru všechny. Pro mnoho lidí spíše platí, že všeobecný úspěch se jich netýká.
"Nůžky se rozevřely. Dříve byla tato společnost rovnostářská, nebyli zde chudí ani bohatí, nebyli tady vidět bezdomovci ani lidé, u kterých je patrné, že se jim v životě nedaří," doplňuje informace o vývoji platů dokumentaristka Helena Třeštíková, která mimo jiné mapuje i život lidí, kteří se pohybují na okraji společnosti.
