Za poslední tři roky přitom průměrné prodlení oproti smluvenému datu splatnosti narostlo z 22 na 25 dnů. Ve skandinávských zemích, kde jsou dlužníci nejvzornější, je zpoždění maximálně týden.
"Vztah mezi věřiteli a dlužníky v Česku ještě není v rovnováze. Zákony stále nahrávají spíše dlužníkům," vysvětluje šéf české pobočky Intrum Justitia Ivo Klimeš.
Původem švédská firma vytváří již několik let tzv. platební index, který se skládá z osmi vážených ukazatelů týkajících se dluhů. Česku pravidelně patří poslední příčky, letos skončilo třetí od konce.
Hrozba, že věřitel své peníze nikdy neuvidí, je u nás nejvyšší ze sledovaných zemí a pětkrát vyšší než v nejbezpečnějším Finsku.
"Rizika narůstají v Evropě od severu k jihu a od západu na východ," shrnuje výsledky výzkumu jeho šéf Stefan Schär. To nahrává inkasním agenturám, kterým se v Česku v posledních letech nebývale daří.
Čtveřice největších utržila v roce 2005 dohromady přes čtvrt miliardy korun. Mezi jejich klienty stále častěji patří telekomunikační operátoři, dopravní podniky či energetické společnosti.
"Většina firem už nechává vymáhání dluhů agenturám. V naprosté většině případů jsou přitom dlužníky fyzické osoby," uvedl Klimeš.
Problémy mají Češi i se splácením půjček. Jen u bank měli v dubnu podle údajů České národní banky rozpůjčováno téměř 600 miliard korun. Mimo statistiky však stojí stovky milionů, které mají lidé půjčeny od různých úvěrových společností.