Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK vypracovaný pro Citibank. Jak je možné, že při levnějších cenách pohonných hmot řidiči platí více? "Zřejmě je to tím, že najezdili více kilometrů," vysvětlují zpracovatelé průzkumu.
Pokud utratíte měsíčně za benzin nebo naftu do 1 000 korun, řadíte se mezi nejpočetnější skupinu českých řidičů. Podobný rozpočet má 45 procent lidí, za dva roky jich přibylo o čtyři procenta.
Citelně ale zhubla množina řidičů, kteří ještě před dvěma lety utráceli od jednoho tisíce do 1 500 korun. Letos jich je 17 procent, o pět procent méně než předloni. Naopak ale roste počet automobilistů s měsíčními výdaji nad 1 500 korun. Těch je 40 procent.
I když to na první pohled vypadá, že by krize měla nutit řidiče k úsporám, čísla ukazují, že tomu tak není. Řidiči jsou nicméně vybíravější. Průměrná měsíční útrata na osobu je 1 683 korun, to znamená ročně zhruba 20 tisíc.
Rozhodujícím kritériem při návštěvě benzinek je cena a jejich blízkost. Těmito důvody se při tankování řídí tři čtvrtiny lidí. O něco důležitější je však přece jen cena, řídí se jí 38 procent řidičů, zatímco před dvěma lety to bylo jen 34 procent.
Zdá se, že krize každopádně nutí řidiče více přemýšlet o tom, kde tankují. Počet těch, kterým je to jedno, se totiž ztenčil o polovinu na devět procent.
Pětina řidičů zastaví u tuzemské Benziny, druhými nejoblíbenějšími jsou levné benzinky u obchodních řetězců. Tam jsou slevy spojené i s nákupem zboží a oproti běžným pumpám nabízejí zhruba o dvě koruny levnější pohonné hmoty. Z mezinárodních čerpacích stanic je nejoblíbenější Shell, kde tankuje 14 procent řidičů. Oblibu u bezmála pětiny dalších řidičů mají malé čerpací stanice.
Roste také počet těch, kteří využívají slev při nákupu pohonných hmot. Mezi ně patří třeba platební karty nebo dárky.