Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi utrácejí čím dál víc za bydlení a energie, šetří na oblečení

  4:28aktualizováno  4:28
Už druhý rok v řadě utrácí Češi víc za bydlení než za jídlo. Před dvaceti lety to přitom bylo naopak: přes třetinu výplaty jsme utratili za potraviny a na služby - zejména na bydlení, dopravu či účty - připadalo ani ne dvacet procent. Nyní se tak složením výdajů přibližujeme západoevropským zemím.
Češi se také naučili nakupovat ve slevách. Ilustrační foto

Češi se také naučili nakupovat ve slevách. Ilustrační foto | foto: AP

Na rozdíl od jiných porovnání se západní Evropou však není v tomto případě sbližování žádným důvodem k radosti. Upozorňuje nás totiž především na skutečnost, že ceny energií a dalších služeb souvisejících s bydlením rostou dlouhodobě rychlejším tempem než naše příjmy.

Největší část svého rozpočtu vydávají za bydlení lidé, kteří žijí v nájmu. Náklady na bydlení jim spolknou 28 procent rozpočtu, zatímco celostátní průměr činí necelých 22 procent.

Více peněz spolkne tato položka také lidem žijícím ve velkých městech, naopak obyvatelé nejmenších obcí stále ještě více utrácejí za potraviny. Vyšší jsou také jejich výdaje za dopravu, což souvisí zejména s tím, že zpravidla dojíždějí do zaměstnání dále než lidé žijící ve větších městech.

Růst výdajů na bydlení na jedné straně znamená, že na druhé straně jiné položky musí Češi naopak omezit.

"Dlouhodobě klesá podíl výdajů českých rodin na oblečení a obuv. Nekupují však méně kusů, spíše volí levnější zboží," popisuje Jaromír Kalmus, který vede oddělení sociálních šetření Českého statistického úřadu.

Výdaje ovlivní německé jádro i tuzemské změny DPH

Češi se v minulých letech také úspěšně naučili nakupovat ve slevových akcích. U některého zboží, jako jsou zejména prací prostředky či plenky, se ve slevě už prodá více než polovina z celkového objemu.

Vedle dalšího očekávaného růstu cen energií, kterému zřejmě napomůže rozhodnutí Německa skoncovat s výrobou elektřiny z jádra, ovlivní v příštích letech výdaje domácností také chystané změny u daně z přidané hodnoty (DPH).

Její nižší sazba by měla v příštím roce vzrůst z 10 na 14 procent, což by podle propočtů MF DNES znamenalo zvýšení výdajů za potraviny o necelou stokorunu měsíčně na osobu.

V roce 2013 by se pak měla DPH sjednotit na 17,5 procenta. U potravin by to znamenalo podobný nárůst jako v příštím roce, naopak útraty za zboží a služby, které jsou nyní ve dvacetiprocentní sazbě daně, by mohly mírně klesnout.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.