Češi se také naučili nakupovat ve slevách. Ilustrační foto

Češi se také naučili nakupovat ve slevách. Ilustrační foto | foto: AP

Češi utrácejí čím dál víc za bydlení a energie, šetří na oblečení

  • 299
Už druhý rok v řadě utrácí Češi víc za bydlení než za jídlo. Před dvaceti lety to přitom bylo naopak: přes třetinu výplaty jsme utratili za potraviny a na služby - zejména na bydlení, dopravu či účty - připadalo ani ne dvacet procent. Nyní se tak složením výdajů přibližujeme západoevropským zemím.

Na rozdíl od jiných porovnání se západní Evropou však není v tomto případě sbližování žádným důvodem k radosti. Upozorňuje nás totiž především na skutečnost, že ceny energií a dalších služeb souvisejících s bydlením rostou dlouhodobě rychlejším tempem než naše příjmy.

Největší část svého rozpočtu vydávají za bydlení lidé, kteří žijí v nájmu. Náklady na bydlení jim spolknou 28 procent rozpočtu, zatímco celostátní průměr činí necelých 22 procent.

Více peněz spolkne tato položka také lidem žijícím ve velkých městech, naopak obyvatelé nejmenších obcí stále ještě více utrácejí za potraviny. Vyšší jsou také jejich výdaje za dopravu, což souvisí zejména s tím, že zpravidla dojíždějí do zaměstnání dále než lidé žijící ve větších městech.

Růst výdajů na bydlení na jedné straně znamená, že na druhé straně jiné položky musí Češi naopak omezit.

"Dlouhodobě klesá podíl výdajů českých rodin na oblečení a obuv. Nekupují však méně kusů, spíše volí levnější zboží," popisuje Jaromír Kalmus, který vede oddělení sociálních šetření Českého statistického úřadu.

Výdaje ovlivní německé jádro i tuzemské změny DPH

Češi se v minulých letech také úspěšně naučili nakupovat ve slevových akcích. U některého zboží, jako jsou zejména prací prostředky či plenky, se ve slevě už prodá více než polovina z celkového objemu.

Vedle dalšího očekávaného růstu cen energií, kterému zřejmě napomůže rozhodnutí Německa skoncovat s výrobou elektřiny z jádra, ovlivní v příštích letech výdaje domácností také chystané změny u daně z přidané hodnoty (DPH).

Její nižší sazba by měla v příštím roce vzrůst z 10 na 14 procent, což by podle propočtů MF DNES znamenalo zvýšení výdajů za potraviny o necelou stokorunu měsíčně na osobu.

V roce 2013 by se pak měla DPH sjednotit na 17,5 procenta. U potravin by to znamenalo podobný nárůst jako v příštím roce, naopak útraty za zboží a služby, které jsou nyní ve dvacetiprocentní sazbě daně, by mohly mírně klesnout.

,