Desítka největších je silnější hlavně proto, že firmy se začaly navzájem skupovat. Tesco spolklo obchody Carrefour a Edeka, Ahold převzal supermarkety Julius Meinl.
"Nárůst pozice největších firem už nebyl možný jen formou expanze. Co získal jeden obchodní řetězec otevřením prodejny, druhý ztratil," říká Zdeněk Skála za společnost Incoma, která spolu s časopisem Moderní obchod žebříček padesátky největších obchodníků sestavila.
Letáky Kaufland |
První příčku obsadila německá skupina Schwarz s obchody Kaufland a Lidl, které zákazníky lákají hlavně nízkými cenami. S výjimkou jednoho místa obsazují i všechny další pozice v první desítce velcí zahraniční obchodníci. Jedinou českou "bílou vránou" je dovozce a prodejce tabáku, společnost Geco tabák.
Další českou firmou v pořadí, a to ve výrazně konkurenčních potravinách, je Hruška. Společnost se dvěma českými majiteli provozuje přes 150 obchodů, převážně na Moravě. Kromě ní se do první padesátky v potravinách probojovalo ještě pět tuzemských spotřebních družstev a také společnosti Flosman a Pramen.
Celkově podle autorů žebříčku české firmy posílily, protože díky slučování obchodníků na špičce se propracovaly na uvolněná místa na spodku žebříčku. Z 370 miliard, které u sledované padesátky lidé loni utratili, skoro pětina skončila u firem s domácími vlastníky.
Z jiných oborů k nim patří třeba elektroprodejci HP Tronic či Okay, drogisté PK Solvent s prodejnami Teta. V první padesátce je i český prodejce zahradní techniky Mountfield, který však loni podle odhadů Incomy s počtem prodejen i tržbami ustrnul. Velkou konkurencí mu jsou v této skupině nejsilnější hobbymarkety OBI a Baumax.
Více prosazovat se začínají i prodejci oděvů a bot, od Bati či New Yorkeru po zasilatelskou firmu Quelle. Prodejci oděvů jedou hlavně na vlně přibývajících obchodních center. Nová se připravují jak v Praze a velkých městech, tak v těch menších, jako je Kolín či Jihlava.
Vzhůru se loni na žebříčku posunuli i nesmiřitelní konkurenti v prodeji elektra Electroworld a Datart. V každém z nich Češi udělali podle odhadu Incomy nákupy za 3,5 miliardy korun, přičemž Electroworld má proti Datartu zhruba polovinu prodejen, ale zato obřích.
"Trh s elektrem ročně roste o tři až pět procent. Posunují ho nahoru například ploché televize, které zdvihají průměrnou cenu televizí," říká šéf Datartu Pavel Sláma. Jak on, tak Electroworld letos plánují několik dalších prodejen.
Rozhodující slovo, pokud jde o expanzi a změny v žebříčku největších obchodníků, budou mít v příštích letech velké obchodní řetězce s potravinami. První desítka se letos ještě zahustí a posílí poté, co se Billa stane od června majitelem téměř stovky Delvit.
Nové obchody staví Lidl, Plus Discount, Penny Market, Tesco i Spar. Ahold je v expanzi pomalejší. Boj se přitom přesouvá do stále menších měst, kde byli zatím pohodlně v závětří malé české obchůdky jako Jednoty nebo Konzumy. I spotřební družstva chtějí bojovat a více se prosazovat dohromady pod jedním logem Coop.
"Najdou se i sítě obchodů, co půjdou do měst pod pět tisíc lidí," míní Skála.
