Češi v Chorvatsku: užívají moře a neutrácejí

Jak tráví právě teď Češi dovolenou v Chorvatsku, kamjich ročně jede až půl milionu? Skromně.
Jak tráví právě teď Češi dovolenou v Chorvatsku, kamjich ročně jede až půl milionu? Skromně. Podle některých až příliš skromně.

Na trampolíně uprostřed pláže skáčou výhradně Češi. Obtloustlý asi třicetiletý Brňák křičí a mává na svou manželku, která naproti němu nadšeně létá do výšky. "Jarouši, foť to!" hlaholí směrem k řadám těl ležících na břehu moře. Trampolína, tuby Indulony, české časopisy na ručnících, láhve vody přivezené z domova. Turista, který v letovisku Zelená laguna u Poreče zastavil náhodou má pocit, jako by se z pobřeží Jadranu zázrakemocitl u některé z českých přehrad. Zelená Laguna na Istrijském poloostrově je ukázkou, jak většina Čechů, Moravanů a Slezanů tráví dovolenou v Chorvatsku. Stejně jako v minulých letech jich tami letos míří stovky tisíc. Sezona je v plnémproudu.

Jsme tu kvůli moři, ne kvůli utrácení

"Čech!" křičí na dvojici česky mluvících turistů číšník, který láká hosty do pizzerie v ulici Milanoviča v centru půvabného starobylého městečka Poreč. Poněkud dotěrně táhne mladou ženu k vývěsce s cenami jídel a pití. "Nemáme hlad," odpovídají Češi. "Kecaš. Nemaš penize," říká Chorvat. "Čechům uděláme i malé porce. Špagety jsou za třicet, pro ně děláme malé za patnáct," vysvětluje dobrou češtinou. Mezi hosty v řadě restaurací lemujících ulici však žádní Češi nejsou. Nezabírají ani špagety za patnáct kun. "To že je levné? Trocha nudlí za skoro osmdesát korun? Nejsme hloupí," říká český turista spokojený sámse sebou, že se nenechal zlákat. Jeho manželka trochu smutně pozoruje německé turisty, kteří pod stříškami útulných restaurací zpracovávají hory masa a zeleninových salátů. Češi a Němci jsou nejčastějšími turisty na Jadranském pobřeží. Rozdíl mezi nimi je však velký. Zatímco němčina zní v obchodech, restauracích a na výletních lodích, Češi se zdržují hlavně na plážích. Přijíždějí za mořem a sluncem. Ne kvůli utrácení.

Většina z Česka přijede autobusem

Drtivá většina českých turistů má pobyt v Chorvatsku předem zařízený u cestovní kanceláře. Vydat se na cestu jen tak a hledat až na místě nocleh v soukromí, to dělá z Čechů málokdo. Největší česká cestovní kancelář, která se specializuje výhradně na zájezdy do Chorvatska, vyvezla v letošnímprvnímprázdninovémtýdnu k Jadranu víc než 4200 turistů. Ročně jich tams ní cestuje asi padesát tisíc. Tisíce dalších jich vypravují ostatní cestovní kanceláře. Představitelé většiny z nich se shodují v tom, že téměř všechny zájezdy už mají na tuto sezonu vyprodány. Převážná část Čechů přijíždí autobusy. Méně auty či letecky. Největší zájem je i letos o zájezdy do jižní části Chorvatska - Dalmácie. Chorvatsko je v nabídce téměř všech cestovních kanceláří cenově nejdostupnější. Dovolenou u moře si tak dopřejí i rodiny, pro které by jinak cesta do zahraničí byla citelnýmzásahem do rozpočtu. Nejvíc letos čeština zní například v Pule, Rabacu, Podgoře, Primoštenu. Méně majetní Češi často míří do letovisek na Istrijskémpoloostrově. "Podmínkou bylo, abychom semdojeli na jeden zátah a nemuseli nikde přespávat. Doprava autem samozřejmě něco stojí. Autobusemby to bylo levnější, ale do auta si zase můžeme vzít víc jídla a pití, takže vlastně ušetříme," vysvětluje Jarmila Ptáčníková z Plzně, jak její rodina vybírala dovolenou. Za týden v hotelu s polopenzí v Zelené Laguně u Poreče zaplatila s manželem a dvěma dětmi kolem27 000 korun. Na útratu si vzali 200 marek. "Ale počítáme, že aspoň sto přivezeme zpátky," říká. "Jsme tady už podruhé. Loni se námtu líbilo," potvrzuje český turista z hotelu Neptun v městečku Rabac. "Rabac, to jsou samí Češi. Cítíme se jako doma," vysvětluje své představy o ideální dovolené. Trochu mu vadí jen to, že na Istrii není tak stálé počasí jako v Dalmácii. "Před třemi roky jsem byl v Podgoře na Makarské riviéře. Slunko pražilo každý den. Tady byla prvního července bouřka a skoro každý den se honí ty prokleté mraky," hudruje.

Počasí a ceny, a pak ceny a počasí

Počasí a ceny jsou nejčastějšímtématemhovorů českých turistů. Sbližují i úplně cizí lidi. Znát je to už cestou. "Poradímti, kudy jet, abys nemusel platit za dálnici," říká statný muž s ostravskýmpřízvukemmladíkovi, který míří do směnárny za rakousko-slovinskou hranicí. Krajan mu hned strká pod nos mapu. Ukazuje na ní tenounce vyznačené silnice s nejasnýmkoncem kdesi mezi zapadlými vesnicemi ve slovinských horách. "Na dálnici mají co kus budku, ve které vybírají poplatky," upozorňuje řidič na úskalí dálnice, která cestu do Chorvatka přes Slovinsko zkrátila. "Ale to bych jel asi o tři hodiny déle a ještě bych bloudil," odtušil mladík. "Když nevíš co z penězi, tvoje věc," říká odmítnutý rádce. Pak sedá do auta a vypráví manželce, že ten blázen zbytečně přijde o zhruba čtyři marky. "Češi jsou fajn, ale německý turista je německý turista," říká jeden z prodavačů v řadě stánků v městečku Rovinj. Je devět hodin večer a v rovinjském hotelu Sol park probíhá zábava připomínající estrádu Ein Kessel Buntes. Před německými turisty u bazénu se natřásají dívky v blýskavých kostýmech. Postarší německé manželské páry si objednávají jeden barevný koktejl za druhým. Stovky Němců korzují uličkami starého města a kupují suvenýry ve stáncích. Češi ovšem většinou nenakupují a ani nechodí na estrády. Za moc nestojí, ale také do peněženky je hluboko. Skupina turistů z Valašského Meziříčí do Rovinje právě přicestovala dvěma auty.

Aby zbylo na víno, výlet i na pivo

"Ubytovali jsme se a teď to tady obhlížíme," vysvětluje žena, zatímco tři muži usilovně chodí od směnárny ke směnárně a zkoumají kursovní lístky. K jejich nelibosti jsou kursy ve všech stejné. Pak si dávají v restauraci s výhledem na moře láhev vína, vytahují peněženky a začínají dělat přesný rozpis toho, co utratili. Aby už ráno měli jasno, kolik padne na pití, kolik na výlety. "Večeři máme v hotelu, přes den v horku stejně není hlad. Takže na oběd stačí pizza nebo sendvič. Aspoň zbyde dost na víno, pivo a výlety" říkají Valaši, kteří už podle oblečení a aut rozhodně nepatří k těm méně majetným turistům. "A zítra jedeme lodí," jásá dlouhovlasá blondýna, které zrovna pohledný Chorvat vnutil reklamní leták s bohatou nabídkou výletů. Když se Češi v Chorvatsku rozhodnou utrácet, tak raději za výlety lodí. "To dětem nemůžeme upřít. Na noční plavbu se těší snad ze všeho nejvíc," vysvětluje Michal Kubík z Ostravy, který je na Istrii se ženou a třemi dětmi. Češi jsou častými návštěvníky ve frontě, která v pátek v osm ráno čeká na celodenní výlet lodí z Poreče do slavných italských Benátek. Do proslulého města se chce podívat hned několik rodin s dětmi. "Tři sta osmdesát kun na jednoho není nijak málo, ale dovolená je dovolená," vysvětluje paní z Karviné, která s dcerkou a dvěma láhvemi Dobré vody přivezené ještě z domova, nastupuje na loď s honosným názvem Princ benátský. Loď odplouvá, žena s dcerou na palubě pózují manželovi, který je fotí ze břehu. "Jen ať jedou, já si dám radši nějaké pivo," říká muž a schovává fotoaparát do plastikové tašky.JednápodobnějakojinímužiČeši. Zatímco německé manželky tolerují svým protějškům večerní sedánky a někdy i velké množství alkoholu, tak přes den se "musí na výlety". Ostatně žádnější finanční problém to nepředstavuje. České rodiny se bohužel často i z finančních důvodů na dovolených v průběhu dne rozdělují, protože mnoho lidí nemá na zaplacení dražšího výletu pro všechny.

Co je poznat jenom na dovolené

Jak říkají průvodci cestovních kanceláří, tak právě na dovolených je vidět někdy až propastný rozdíl v životní úrovni jednotlivých obyvatel České republiky. Zatímco doma se dá mnoho věcí takzvaně zakrýt, tady jsou vidět sociální rozdíly v plné nahotě. Chorvatští odborníci na turistický ruch ovšem namítají, že finanční síla Čechů se každým rokem zvyšuje. Proti většině západních zemí, je to stále až příliš velký rozdíl. Zatímco mnohým je záplava krajanů na dovolené v cizině příjemná, jiným vadí. "Připadám si chvílemi, jak na Máchově jezeře," říká mladík z Prahy, který si s přítelkyní vybral dražší letecký zájezd do Makarské. "Všechno je perfektní, jenom si na pláži radši dávám na uši sluchátka, abych neslyšel, jak tatínkové pořád nadávají dětem, že škemrají o další kopeček zmrzliny," říká. "Příště si koupíme jenom let do Splitu, ubytujeme se v soukromí a budeme se starat sami o sebe," plánuje.

Krajané sázejí na jistotu polopenze

Téměř v každém chorvatském přímořském letovisku funguje informační turistická kancelář. V ní každému zájemci poradí, ve kterých hotelech či v soukromí jsou volná místa k ubytování. I uprostřed sezony se nějaké místo vždycky najde. Chorvaté žijí z cestovního ruchu a pokoj pro hosty je součástí většiny chorvatských domů na pobřeží. Zaměstnanci turistických center na Jadranu se však shodují v tom, že Češi u nich žádají o informace mnohem méně než jiní zahraniční turisté. Češi prostě chtějí jistotu. Tou je předem zaplacený zájezd se snídaněmi a večeřemi, tedy takzvaná polopenze. Pak už je třeba jen minimum peněz. Právě v tom je na dovolené v Chorvat- sku stále rozdíl mezi Čechy a občany západoevropských národů.Podobně jako Češi se chovají Slováci, zatímco například Poláci a Maďaři jezdí podle dostupných údajů do ciziny o něco méně než třeba Češi. Pracovníci cestovních kanceláří se však shodují v tom, že zájem českých turistů o Chorvatsko nebude menší ani letos, ani v příštích letech. Jeden důvod převažuje nad všechny. Přece jen je Jadran naše nejbližší teplé moře.

Internetové adresy, které vám mohou pomoci před i při pobytu v Chorvatsku

Chorvatské turistické sdružení: www.htz.hr
Chorvatsko ve zkratce: www.hr
Chorvatská centrální banka (jsou zde uvedeny kursy měn): www.hnb.hr
Chorvatský motoristický klub: www.hak.hr
Autobusové nádraží Záhřeb: www.akz.hr
Chorvatské železnice: www.hz.tel.hr/hz/
Chorvatské aerolinie: www.croatiaairlines.hr
Letiště v metropoli Záhřebu: www.tel.hr/zagreb-airport/
Letiště v dalmacijském Splitu: www.tel.hr/split-airport/
Letiště ve městě Dubrovník: www.laus.hr/dubrovnik-airport/
Jadrolinija (převozy a lodě): www.jadrolinija.tel.hr/jadrolinija
Asociace chorvatských turistických a cestovních kanceláři: www.uhpa.hr
Mapy velkých chorvatských měst a většiny místních regionů a také některých oblastí: www.geo-gauss.hr/id18. htm