Studie hodnotí jako promarněnou dobu, když zaměstnanec nepracuje nebo provádí zbytečné činnosti.
"Údaje z mezinárodního prostředí i z ČR ukazují na pozitivní, nicméně pomalý růst produktivity," uvedl Klaus Harrer z agentury Czipin.
Připomněl, že loni představovala promarněná doba 41 procent pracovního času ve firmách, předloni to bylo ještě o dvě procenta více.
K Němcům a Američanům máme daleko
Optimální úroveň efektivního využití pracovní doby je podle Harrera 85 procent.
Produktivita práce je v českých firmách vyšší než v Maďarsku a na srovnatelné úrovni s Francií, Španělskem nebo Velkou Británií.
"Zaostává ovšem za USA, Německem či Austrálií," podotkl Harrer.
Při 225 pracovních dnech v roce představuje promarněný čas v Česku 90 ztracených pracovních dní, v ostatních zemích pak v průměru 88 dní.
Vedoucí důvěřují, ale neprověřují
Hlavní překážkou vyšší produktivity zůstává nedostatečné manažerské plánování a kontrola, která znamená 36 ztracených dnů. Neodpovídající dohled způsobuje 23denní ztrátu a špatná pracovní morálka desetidenní.
Důsledkem nedostatečné komunikace je pětidenní ztráta, problémy s IT přinášejí šestidenní ztrátu, nevhodná kvalifikace vyvolává osm dní ztráty ročně na pracovníka.
V oblasti produktivity jsou velké rozdíly mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Vysoce produktivní je podle Harrera automobilový, strojírenský a chemický průmysl.
Naopak nižší produktivitu mají potravinářské a papírenské podniky.
"Platí, že vyšší produktivitu mají firmy se zahraničními majiteli, které se orientují na vývoz," shrnul Harrer.
Vyšší produktivita práce je významným faktorem úspěšnosti země. Přesto pracovní místa obecně spíše likviduje, což je patrné i na současném vývoji ČR.
Na druhou stranu neproduktivní firmy stejně skončí v likvidaci, poznamenal Harrer.
