Shodli se na tom lidi ze všech vesnic - Svaté Heleny, Rovenska, Šumice, Bígru, Gerníku i Eibentálu. Někteří z nich přitom zřejmě už brzy povezou své prověřené medikamenty i do Česka a jiných evropských zemí. Po Novém roce, kdy se Rumunsko stane členem Evropské unie, se totiž chystají hledat práci daleko od domova.
"Byla jsem u doktora jenom se svojí vnučkou v roce 1998. Sama jsem tam nešla nikdy. Děkuju pánubohu," řekla dvaapadesátiletá Kateřina Eliášová ze Svaté Heleny. Léčí se zejména lektvary z třezalky a "babskými" čaji z lípy, máty a šalvěje. Hlavní prevencí je ale pro ni práce na poli. Neumím si dát nohy na stůl, dodala. Dodnes je na poli téměř každý den.
Její čtyřiapadesátiletý muž Štěpán tvrdí, že nejlépe léčí slivovice, kterou je třeba si dát už k snídani. Naposledy byl v nemocnici ve třech letech, když měl břicho plné škrkavek. Přiznal ale, že jako horník, který 22 let těžil barevné kovy, měl pravidelné prohlídky. Žena, která celý život obhospodařovala čtyři hektary polí, nebere žádný důchod. "Mohla jsem se přihlásit o sociálku. Jsou ale lidé, kteří ji potřebují víc," dodala.
Podle místních občanů přijede do Banátu sanitka tak jednou ročně, zejména kvůli těžkým zraněním. Neviděl jsem ji už deset roků, uvedl Eliáš.
Od ledna do konce roku 2007 bude muset všech 22 milionů obyvatel Rumunska na bezplatnou lékařskou prohlídku. Naprostá většina rumunských Čechů půjde poprvé do nemocnice v Nové Moldově.
Slivovice je součástí téměř každé domácnosti. Není však silná jako ta, která se pálí v Česku, kde má 50 až 60 procent. Banátská kořalka, které vypije každý dospělý rumunský Čech za rok až 400 litrů, má tak 28 procent alkoholu. "Jak ráno ve čtyři vstanu, napiju se, a pak jdu vyhnat prasata. Večer si dám taky a prodloužím si den," uvedl Ferda Kuna. Přes den nepije. "Mám na starosti 75 ovcí, kdybych se opil, tak usnu a ony mi utečou."
František Salaba pálí stejně silnou lihovinu. Jde o jednou pálenou kořalku po vzorů svých otců a dědů, v Česku se pálí nadvakrát. "V zimě mě zachrání svařená. Přidávám do ní jádra z vlašských ořechů nebo karamel," uvedl. Téměř každý pěstitel švestek má ve sklepě vlastní pálenici. Kvalitní zařízení vyrábějí a prodávají rumunští Romové. Daně začnou pálenice platit od roku 2007, od vstupu Rumunska do EU.
