Loď české ekonomiky se ještě nepotápí, ale Češi už se cítí jako trosečníci. Ilustrační foto

Loď české ekonomiky se ještě nepotápí, ale Češi už se cítí jako trosečníci. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Češi věří ekonomice nejméně od 90. let

  • 12
Lidé a podniky hledí zachmuřeněji do budoucnosti. Jejich důvěra v ekonomiku podle ČSÚ oslabila v únoru oproti lednu o 3,3 bodu, meziročně ubrala ještě desetkrát více. Celková nálada v ekonomice tak klesá na úroveň z minulé recese na konci devadesátých let.

"Dno je nejspíš ještě před námi, a tak proud špatných zpráv bude pokračovat. K obratu může dojít, až když se začnou objevovat první známky stability v západní Evropě," komentoval čerstvá čísla statistiků analytik ČSOB Petr Dufek.

Statistici sledují náladu lidí a firem proto, aby zachytili pravděpodobný obraz následného vývoje hospodářství. Ten však v příštích měsících mnoho pestrých barev mít nebude. Černé odstíny mu dodá například vývoj ve Spojených státech, kde se důvěra spotřebitelů v ekonomiku propadla na nejnižší úroveň od roku 1967, kdy se začala sledovat.

Tmavé tóny přibudou na obraze také z Německa, které včera potvrdilo, že se tamní hospodářství za čtvrtý kvartál proti předchozímu propadlo o 2,1 procenta, což je nejhorší výsledek od sjednocení země v roce 1990.

Sestup německé ekonomiky má přitom přímý dopad na výkonnost té české. Když v Německu klesne ekonomika o procento, tuzemské hospodářství zbrzdí zhruba o půl procenta. Nejpříměji cítí tuto spojitost velké průmyslové firmy, a právě proto hledí do budoucnosti s vůbec největší skepsí. Jejich důvěra je nyní na novém historickém minimu od rozdělení federace a podniky čekají, že v příštích třech měsících budou dále snižovat výrobu a propouštět.

Růst blokuje klesající poptávka

Jako největší bariéru svého růstu statistikům uvedly nedostatek zakázek. Zatímco ještě loni v červenci ho jako problém označila zhruba pětina z 900 zkoumaných podniků, v lednu už to byly dvě třetiny průmyslových firem.

"Klesající poptávka začala být naším hlavním problémem v září. Promítnulo se to do propouštění. Zatímco před rokem jsme zaměstnávali čtyři tisíce agenturních zaměstnanců, teď jich máme 600," říká mluvčí Škody Auto Jaroslav Černý.

Také německý koncern Siemens, zaměstnávající v Česku 12 tisíc lidí, propustil kvůli propadu zakázek v některých svých závodech asi 500 zaměstnanců. Sto lidí odešlo z OEZ Letohrad, který vyrábí jističe či pojistky, a podobný počet pracovníků opustil i výrobce svítidel společnost Osram.

"Pokles poptávky cítíme jen v některých oblastech. Například naše fabrika na turbíny v Brně má vyprodáno na dva roky dopředu, nestíhá vyrábět a hledá další zaměstnance," podotýká mluvčí společnosti Siemens Petr Sedláček.

Velké podniky zatím čerpají z rezerv

Finanční problémy velké podniky zatím řešit podle výzkumu nemusí. Za problém je označilo necelých pět procent firem. Podle Dufka je to tím, že si v minulosti vytvořily velké rezervy a nemají ani problém získat další úvěry od bank.

"Potíže se však mohou brzy dostavit, protože některé společnosti začínají mít problémy se splácením," podotýká analytik.

Malé a střední podniky, kterých je v ČR kolem milionu, podle šéfa Hospodářské komory finanční problémy řeší už dávno.

"S potížemi se potýkají tři ze čtyř firem," uvedl Petr Kužel.

Asi třetina má problém získat peníze od zákazníků či odběratelů v řádech desítek tisíc korun, polovině se zpožďují platby v hodnotě stovek tisíc korun a desetina oslovených podniků má problém získat včas miliony Kč.