Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cvrčci jako byznysplán. Český start-up chce Evropany naučit jíst hmyz

  10:00aktualizováno  10:00
Projekt založený mladými Čechy chce přimět západní svět k tomu, aby jedl hmyz. Prvním krokem k tomu mají být proteinové tyčinky z namletých cvrčků. Nápad zaujal na mezinárodním crowdfundingovém webu Kickstarter, kde si za dva týdny lidé objednali přes čtyři tisíce tyčinek za bezmála 300 tisíc korun.

(ilustrační snímek) | foto: Kim Kyung-HoonReuters

V květnu 2013 vydala agentura OSN Organizace pro výživu a zemědělství knihu s názvem Jedlý hmyz (anglický originál zde). Jejím posláním bylo představit zemím západního světa možnost zařadit do jídelníčku housenky, brouky nebo mravence. Publikace argumentuje tím, že pro přibližně čtvrtinu světové populace je to normální nebo že jedlé druhy hmyzu obsahují důležité živiny.

Hlavní výhoda tkví ale v tom, že v porovnání s chovem běžných hospodářských zvířat je získávání a zpracovávání hmyzu v přepočtu na stejné množství bílkovin a jiných živin mnohem méně náročné na životní prostředí. A to je matematika, která by podle OSN měla rostoucí lidskou populaci zajímat.

Zpráva o knize vzbudila v médiích mírný rozruch, doprovázený často odmítavou představou „švába na vidličce“. Kniha ale zaujala i dva čerstvé absolventy pražské VŠE Radka Huška a Daniela Vacha. Ti si začali o tématu zjišťovat víc informací, konzultovali ho s výživovými poradci a čím dál víc se přesvědčovali o smysluplnosti a udržitelnosti takzvané entomofagie, tedy využívání hmyzu jako potraviny.

Rozhodli se tedy, že začnou pod značkou Sens vyrábět hmyzí potraviny a pokusí se motivovat lidi, aby je začali jíst. Spojili se s kuchařem Petrem Ocknechtem, který má s přípravou hmyzu 13leté zkušenosti a patří mezi nejznámější propagátory entomofagie v Česku. Jejich tým se postupně rozrostl o další pomocníky z několika zemí - často spolužáky z Erasmu. A řekli si, že začátkem budou cvrčci a doplňky stravy, tedy energetické a proteinové tyčinky.

Cvrčci mají hodně bílkovin, po chuti je nepoznáte

Očištění a sušení cvrčci se rozemelou do prášku, kterému se přezdívá cvrččí mouka. „Je to na bílkoviny bohatý prášek, který ale nemá žádnou chuť. Tu mu v tyčinkách dodávají až další suroviny, které v jednotlivých receptech do tyčinek přidáváme,“ popisuje spoluzakladatel projektu Hušek.

Názor nutričního experta

Nápad na proteinové tyčinky Sens na požádání iDNES.cz hodnotil podle parametrů zveřejněných výrobcem výživový specialista a lektor Martin Škába.

Martin Škába

Cvrčky chválí třeba za vysoký obsah proteinu. „Poskytují více než dvojnásobné množství proteinu na stejnou jednotku hmotnosti než hovězí maso, ale jsou mnohem snadněji stravitelní a tělo během trávení nezatíží. Protein cvrčků obsahuje všech 9 esenciálních aminokyselin, takže je to plnohodnotná potravina,“ říká. Navíc trojnásobně více je podle něj ve cvrčcích v porovnání s hovězím masem i hořčíku.

Škábovi se zamlouvá i složení proteinové tyčinky, které je podle něj na poměry českého trhu nadprůměrné. Podle Škáby jsou totiž zpravidla dostupné tyčinky buď plné přidaných cukrů, sladidel, nebo i vyššího množství sacharidů, což z nich spíše dělá energetické tyčinky.

„Pokud nechci nebo nemohu jíst syrovátku nebo kasein, pak ve větší míře nemám šanci najít kvalitní proteinovou tyčinku,“ říká. Cvrččí tyčinky tak řadí mezi několik málo výjimek. „Mohu sice najít i raw proteinové tyčinky, ale ty nejsou tak vyvážené jako zmíněné tyčinky ze cvrčků,“ dodává.

Podle něj není třeba se nijak obávat ani zdravotních rizik. „Výhodou hmyzu je, že má velmi nízkou možnost přenosu nemocí. Strava, kterou se krmí hmyz, by samozřejmě mohla obsahovat zbytky po nějakým nevhodných látkách. Hmyz ale tyto látky - na rozdíl třeba od skotu či drůbeže - v sobě neumí kumulovat,“ říká.

Sens „mouku“ sám nevyrábí, ale kupuje tuto surovinu z Thajska, kde má příprava cvrčků tradici. Výsledkem je tyčinka vyrobená podle Huška pouze z přírodních surovin (dochucuje se ořechy, kakaem nebo datlemi a doplňuje agavovým sirupem), která obsahuje v 65 gramech 20 gramů bílkovin.

S receptem na cvrččí tyčinky několika příchutí a pár ručně udělanými vzorky rozeslanými foodblogerům si šli mladí podnikatelé vyzkoušet zájem na Kickstarter. Tedy na crowdfundingový web, přes který drobní dárci přispívají výměnou za odměnu rozjíždějících se projektů.

Vzhledem k tomu, že touto odměnou bývá nejčastěji onen budoucí vyvíjený produkt, funguje Kickstarter dnes také jako (před)prodejní a marketingový kanál. U cvrččích tyčinek šlo o kombinaci obého.

Hušek a spol. si chtěli ověřit, jaký bude zájem. Proto si stanovili cíl vybrat 10 tisíc eur (přibližně 270 tisíc korun), které by odpovídaly ekvivalentu 4 tisíc tyčinek.

Povedlo se to s desetidenní rezervou. „Tím, že jsme je vybrali, máme u výrobního partnera zajištěnou prvotní výrobu, hlavně na uspokojení poptávky z Kickstarteru. Nadále ale budeme shánět peníze jak přes pokračující kampaň, tak přemýšlíme o P2P lendingu nebo equity crowdfundingu. Následně chceme jednat i s investory. To vše proto, abychom mohli začít vyrábět ve velkém,“ vysvětluje Hušek.

Nyní v první fázi cílí Sens zejména na skupiny lidí, které už nyní svůj vztah k jídlu z etických důvodů řeší. Hušek opět argumentuje daty agentury OSN, když uvádí, že na stejnou hmotnost (např. kilogram) cvrččích proteinů je potřeba dvanáctkrát méně krmiva než k získání bílkovin ze skotu a polovina krmiva, které spotřebuje drůbež.

Podobně je to i s potřebnou zemědělskou půdou a ještě výraznější je rozdíl ve spotřebované vodě. „Cvrčci prostě mění krmivo na protein mnohem efektivněji,“ říká Hušek.

V plánu je export statisíců tyčinek

Kromě toho míří například na subkulturu paleo (lidé, kteří si upravují jídelníček po vzoru předků z doby kamenné) nebo vegany. Ti sice nejedí nic živočišného původu, ale Sens to na ně zkouší argumentací, že kvůli primitivní nervové soustavě cvrčci bolest při zabíjení v hibernovaném stavu necítí.

Zatímco pro letošek se mladá firma baví o produkci jednotek tisíců tyčinek, příští rok by při zamýšleném obratu okolo milionu eur - při plánovaném nacenění 2 až 3 eura na tyčinku - už chtěla podle svého receptu vyrábět statisíce. „Máme ohlas jak z Německa, tak třeba z Nizozemska či Velké Británie,“ říká Hušek s tím, že by se o odbyt měl z velké části postarat právě export.

Zároveň dodává, že cvrčky a tyčinkami jejich plány nekončí. Naopak je považují jen za vstupní prostředek k tomu, aby část světové populace, která si to během tisíciletí vývoje odvykla, opět naučili jíst hmyz.

Pochoutky z hmyzu jsme zkoušeli s kamerou iDNES.cz:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.