Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi za plat koupí půlku toho, co lidé v EU

  23:54aktualizováno  23:54
- Podle toho, kolik si koupí za svou výplatu, se český zaměstnanec postupně dotahuje na kolegy z Evropské unie, ale jeho reálná mzda je stále oproti tamním poměrům poloviční.
Když tedy vyrazí doma do obchodu Čech s průměrnou výplatou (12 656 Kč), přinese zhruba polovinu zboží oproti průměrnému Rakušanovi (2067 euro) nakupujícímu ve Vídni či v jiném rakouském městě. Pokud by chtěl soutěžit s Němcem, bude jeho nákupní košík ještě chudší.

"Reálné mzdy českých zaměstnanců však odpovídají jejich produktivitě práce. Například ve zpracovatelském průmyslu je produktivita zhruba čtyřicetiprocentní oproti německé," říká zástupce ředitele Vídeňského institutu mezinárodních srovnání Peter Havlik.

Ve skutečnosti však životní úroveň tuzemských rodin není o tolik nižší. Češi totiž dohánějí nízké mzdy tím, že více pracují. Na rozdíl od zemí EU tu chodí lidé do práce zásadně na plné úvazky, část má dokonce druhé zaměstnání. Je tu také větší procento žen, které vydělávají.

"V Česku do rodiny přitékají minimálně dva příjmy. Tomu je přizpůsobena i hladina mezd," říká Ivo Baštýř z Výzkumného ústavu práce. O tom, zda se tím zvyšuje blahobyt rodin, však pochybuje ekonom Jan Švejnar: "Lidé sice mají vyšší příjmy, ale méně volného času."

K západním mzdám je ještě daleko
Mzdy v České republice pomalu rostou. Jestliže v roce 1990 stačil průměrný plat v tuzemsku na nákup zhruba 30 procent toho, co si za své mzdy mohli pořídit západoevropané, loni se tento poměr přiblížil 44 procentům.

Za jak dlouho si budou Češi moci dovolit nakupovat stejně jako jejich západní sousedé? To podle ekonomů záleží především na tom, jak rychle poroste produktivita práce v domácích firmách.

BĚH NA DLOUHOU TRAŤ
"Přiblížit mzdy Evropské unii potrvá dlouho. Možná ještě deset patnáct let," říká Peter Havlik z Vídeňského institutu.

Například průměrná mzda zaměstnance německého průmyslového podniku byla v roce 1997 podle statistik OECD 4862 marek, tedy zhruba 88 tisíc korun. I když se vezme v úvahu, že v Německu je cenová hladina zhruba trojnásobná, rozdíl mezi reálnými platy je stále propastný.

Za české mzdy se dá v tuzemsku koupit zhruba 37 procent toho, co v Německu za platy německé. Někteří ekonomové proto upozorňují, že rozdíl mezi mzdami ve střední a západní Evropě se nemusí srovnat vůbec. I mezi dnešními členy unie jsou totiž země jako Portugalsko či Řecko, kde jsou mzdy výrazně podprůměrné.

"Srovnání platů může být opravdu dlouhé. Ale my na rozdíl od Portugalska máme Německo s jeho vysokými mzdami přímo za hranicemi, takže bude větší tlak tyto rozdíly srovnat," míní Ivo Baštýř z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Obchodní atašé v Německu Karel Bejsta dodává, že v Sasku či Bavorsku se při každé zmínce o rozšíření Evropské unie na východ zvedají obavy, zda Němci v příhraničních oblastech nepřijdou kvůli tuzemské levné pracovní síle o práci.

ZÁLEŽÍ NA PRODUKTIVITĚ
Rychlost, s jakou se tuzemské mzdy mohou srovnat se západoevropskými, záleží podle ekonomů především na růstu produktivity práce.

"Zkušenost východního Německa, kde se v devadesátých letech pokusili zvýšit platy na úroveň starých spolkových zemí, aniž tomu odpovídala výkonnost, a kde to vyvolalo obrovskou nezaměstnanost a další problémy, ukazuje, že bez růstu produktivity to nejde," tvrdí Baštýř.

I když si to běžní zaměstnanci těžko připouštějí, hodnota výrobků a služeb, které za rok dokážou vyprodukovat, je výrazně nižší než v západní Evropě.

"Neznamená to, že se čeští pracovníci flákají. Jenže větší množství potu, které člověk během práce vydá, neznamená větší produktivitu," říká Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE.

"Každý zaměstnanec je součástí celého řetězce od výroby po prodej a výsledná produktivita ve firmě záleží nejen na kvalitě výrobku, ale i na počtu lidí a ceně, za kterou se prodá," dodává.

Mezi středoevropskými zeměmi má Česká republika v úrovni mezd i produktivity práce stále ještě náskok. Výjimkou je Slovinsko, kde zaměstnanci vydělávají průměrně 30 319 korun, což je reálně vzhledem k tamní cenové úrovni zhruba 70 procent běžného platu v Evropské unii.

VYŠŠÍ MZDY MOHOU INVESTORY ODRADIT
Dá se čekat, že až se mzdy dostanou na úroveň obvyklou v EU, tak investoři, kteří do Čech přicházeli hlavně kvůli nízké ceně práce, odejdou na Východ?

"Samozřejmě, že někteří investoři o tom přemýšlejí. Setkal jsem se už s firmami, které mají rozpracované postupy, jak budou svou výrobu přesouvat," Karel Bejsta.

Podle Martina Jahna z agentury Czechinvest to však nebude pro republiku nic  dramatického: "Dojde sice k přesunu výrob náročných na pracovní sílu, jako je textilní průmysl či výroba kabelů. V té době však už můžeme očekávat příliv investorů z nových oborů, kde záleží hlavně na kvalitě pracovníků."

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.