Z požadavků slevují i pracovníci zvyklí na vysoké ohodnocení. Ilustrační foto.

Z požadavků slevují i pracovníci zvyklí na vysoké ohodnocení. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Češi začali brát i horší místa

  • 71
Čechům rychle ubývají šance najít si novou práci. Počet volných pracovních míst, která firmy oznamují na úřadech práce, se totiž od vypuknutí finanční krize scvrkl více než o polovinu. Razantní úbytek volných pozic způsobuje podle odborníků to, že Čechům začínají "vonět" i hůře placená místa.

Ne však všechna. O práce placené jen mírně nad minimální mzdou, směnné provozy či nepříznivé klimatické podmínky Češi stále nestojí. 

"Je cítit, že příležitostí je méně a lidé nastupují na nižší pozice za méně peněz. V potravinářské výrobě, například pekárnách, však Češi stále dělat nechtějí," říká Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower.

Podle Vratislava Vytejčka z novojičínského úřadu práce ubyl zájem hlavně o zámečníky, frézaře, kovodělníky a svářeče.

"Číšník či servírka, kuchař, zedník a tesař se však v databázi volných míst vyskytují téměř neustále," říká Vytečka. 

Firmy škrtly 80 tisíc míst

Ještě na konci loňského srpna se firmy snažily sehnat přes 150 tisíc zaměstnanců, po pěti měsících hledají "jen" necelých 70 tisíc vhodných pracovníků.

Může se hodit

Velká nabídka volných míst s možností vložit vlastní inzeráty na www.jobdnes.cz

Volná místa seškrtaly v tabulkách úplně všechny regiony, a to minimálně o třetinu – až na Ústí nad Labem, kde nabídka klesla o 14 procent. Většina okresů však vymazala více než polovinu nabízených míst. Vůbec největší úbytek zaznamenal Prostějov, kterému z 851 nabízených pozic zbyla jen desetina.

"Firmy poptávají různé profese, ale v mnohem menším měřítku oproti předchozím měsícům. Dříve jsme měli několik desítek míst pro svářeče, nyní jsou to jednotky," říká Adolf Tomadl z prostějovského úřadu práce. Z databáze volných míst po propuštění ve společnosti Oděvní podnik vymizely také téměř všechny šičky.

Zájem lidí o volnou práci podle Tomandla roste. Je to dáno tím, že na jedno volné místo připadá v regionu téměř 40 uchazečů. Do registrů uchazečů o práci se podle něj na druhou stranu začínají hlásit profese, například soustružníci či zámečníci, které ještě loni podniky marně hledaly.

Prudké zvýšení nezaměstnanosti z pěti na sedm procent se také v olomouckém regionu projevilo vyšší ochotou lidí hledat si nové místo.

"Pracovní místa, která ještě před rokem visela v naší nabídce i několik týdnů či měsíců, jsou v řadě případů obsazena během několika dnů," popisuje Jaroslav Mikšaník s tím, že struktura volných míst zůstala podobná, ale ubyli v ní skladníci a montážní dělníci.

Z požadavků slevují i VIP pracovníci

Že jsou lidé aktivnější v hledání práce potvrzuje i pardubický úřad, kde volná místa očesaly podniky napojené hlavně na elektrotechnický či automobilový průmysl jako Foxconn, Panasonic či Kiekert montující zámky pro Volkswagen, Peugeot, General Motors či Opel.

"Hodně uchazečů si nyní vyhledává místo samo a nečekají na to, co jim nabídneme," říká vedoucí oddělení trhu práce Hana Procházková.

Podle ní je boj o práci poznat také tak, že se o volné posty zajímají také takzvané VIP vrstvy, tedy ředitelé jednotlivých oddělení firem. A právě vyšší či střední management a hlavně kancelářští pracovníci jsou podle personalistů nejvíce ochotni slevit ze svého dosavadního pracovního standardu.

"Na administrativních pozicích je přetlak. Češi nyní více stojí o pozice recepčních či asistentek, kam přecházejí z marketingu, a zavděk berou i pozicemi ve výrobě, kterým se dříve vyhýbali," říká Halbrštát.

Podle Ivy Válkové z moravské personální firmy Pragma jsou lidé z obchodních a administrativních pozic připraveni jít dolů s platem o 30 až 40 procent. Finanční a obchodní ředitelé jsou prý ochotní jít dočasně na více než polovinu výdělku.

"Ale jen ti, kteří mají výpověď na stole," vysvětluje Válková s tím, že jde hlavně o mladší zaměstnance, kteří musí splácet hypotéky a nemohou si dovolit být po nějaký čas bez příjmu.

,