Během krátké doby se například mezi firmy s největším výkonem vyšvihla pardubická pobočka výrobce počítačů Foxconn. Loňské tržby 35 miliard korun ji katapultovaly z pozice 64 k desáté příčce. Stejný obr se zdá vyrostl i z japonské Matsushity, která svou výrobu mobilních telefonů umístila rovněž v Pardubicích.
Ještě předloni ji ratingová agentura Dun & Bradstreet řadila na 44 pozici. Loňské výsledky Matsushita zatím oficiálně nezveřejnila, ale podle důvěryhodných zdrojů dosáhnou asi 35 miliard korun.
Kdyby se sečetly s výkonem závodu v Plzni, kde Matsushita montuje televizory a který odhaduje loňské tržby na 12 miliard, dostane se svými výkony Matsushita v Česku těsně za elektrárenský gigant ČEZ.
První desítka největších firem v zemi byla v první polovině 90. let nedobytným klubem složeným právě z palivoenergetických, důlních a hutních gigantů, monopolního Telecomu a distributorů elektřiny.
Foxconn a Matsushita budou prvními výrobními firmami, které tuto hegemonii naruší. Před nimi se to podařilo jen mobilním operátorům. Jejich nástup mezi největší firmy byl však mnohem pozvolnější. Do první desítky se dostal dříve i německý Siemens, ale díky tomu, že kupoval české podniky.
"Růst zahraničních elektronických firem je velmi rychlý, zřetelným trendem 90. let je i nástup maloobchodních řetězců," říká Václav Křišta z Dun & Bradstreet. Už před lety z žebříčku dvaceti největších firem vypadli někteří dinosauři počátku 90. let: ostravské strojírny Vítkovice či inženýrská Škoda Praha. Drží rekord tím, že se propadla z patnáctého místa v roce 1998 na 92. místo, kam ji zařadily tržby v roce 2001.
Česká ekonomika mění tvář
Ještě v roce 1997 stačilo na to, dostat se mezi dvacet největších českých firem, necelých deset miliard obratu, dnes už ani roční výkon 17 miliard nestačí coby vstupenka do elitního klubu největších.
"Prosadit se zdola nahoru není vůbec lehké. Drtivé většině těch, kterým se to podařilo, dominuje zahraniční vlastník. Odráží to završení strukturální proměny české ekonomiky. Tradiční obory ustupují oborům s vyšší přidanou hodnotou, a hlavně službám," vysvětluje Petr Zahradník z Conseq Finance.
Investoři, kteří přenesli svou výrobu do Česka, mají velké ambice. Brzy prý obsadí další z předních příček české ekonomiky. Hovoří se hlavně o LG Philipsu v Hranicích a o britské Celestice. Podle vládní agentury CzechInvest loni znásobila montáže počítačů tchajwanská firma FIC, která čeká, že tržby její české pobočky dosáhnou bezmála 13 miliard.
"Předpokládám, že v budoucnu mezi největší bude patřit ještě Denso, které vyrábí klimatizaci a autodíly," říká ředitel agentury Martin Jahn. V roce 2005 pak přibude další gigant. V Kolíně má rozjet provoz automobilka Toyota PSA.
Nové firmy, které se v posledních letech zařadily mezi tahouny české ekonomiky, se v jednom velmi liší od těch, které dominovaly kdysi. Zaměstnávají mnohem méně lidí. Zatímco v českých závodech Matsushity pracuje přes tři tisíce lidí, mladoboleslavská Škodovka má třeba 20 tisíc pracovníků a Nová huť jedenáct tisíc.
"Přesun zaměstnanců do sféry služeb bude pořád pokračovat. Jejich podíl na HDP ještě poroste, stále nedosahujeme evropské úrovně. Průmysl se stává zaměstnavatelem s menší vahou i díky restrukturalizaci. Bohužel lidé, kteří z něj odcházejí, jdou do penze příliš mladí za velkorysých podmínek. To je sociální problém. Je těžké je pak motivovat, aby šli pracovat jinam," upozorňuje Zahradník.
