Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Česká ekonomika rostla na dluhových prášcích, říká ekonom David Marek

  13:20aktualizováno  13:20
V poslední dekádě rostla česká ekonomika až o sedm procent. Podle ekonoma Davida Marka neoprávněně. Může za to dluhový doping, který pomůže jen krátkodobě. Ekonomika byla vyhnána na prášcích a teď dochází k odhalování reality, říká v rozhovoru pro iDNES.cz Marek.

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek. | foto: Patria

V rámci důchodové reformy má růst i DPH. Někteří ekonomové říkají, že hlavním motivem je látání děr v rozpočtu. Co si o tom myslíte?
Otázka DPH by se primárně s důchodovou reformou neměla spojovat. Chybějící peníze můžeme získat tak, že seškrtáme některé výdaje a nebo zvýšíme některé daně. Jestli jedním z těch kroků k profinancování důchodů nebo deficitu bude DPH, může to tak být, ale myslím si, že primárně svazovat jednotlivé reformy není správné, vede to k určité roztříštěnosti diskuse a k míchání hrušek a jablek.

Srovnání

Země nejde posuzovat jen podle dluhu k HDP. Některým zemím s vysokými dluhy problémy nehrozí. Naopak i nízké dluhy mohou pro jiné státy znamenat riziko.

Jak je na tom v současnosti Česká republika s dluhem? Od začátku finanční krize vzrostl dvouciferně. Jsme na tom tak špatně, aby se musely zvedat daně?
S dluhem na tom Česká republika není špatně. Letos bychom se měli dostat zhruba na 42 procent HDP v celkovém veřejném zadlužení, což je polovina průměru západoevropských zemí, nicméně dluh roste velmi rychle. A navíc se nám nemusí tolerovat stejně vysoký dluh jako západoevropským nebo vyspělým zemím. Zkrátka se můžeme dostat do problémů na daleko nižších úrovních. V tom se podobáme Španělsku, které nemá v porovnání s ostatními zeměmi vysoké zadlužení, a přesto se o něm spekulovalo jako o jednom z možných adeptů na to, aby bylo předmětem spekulací finančních trhů a muselo se uchýlit pro pomoc k EU, respektive k MMF. Takže úroveň zadlužení v České republice není vysoká, ale rozhodně se nedá říci, že to není potenciální riziko.

Ještě zpět k důchodům. Lidé budou své prostředky dávat fondům, z nichž ten hlavní bude investovat do státních dluhopisů. Nebylo by výhodnější takto investovat přímo?
Buď přinutíme lidi, aby si sami spořili na stáří jakoukoliv formou, nebo to necháme zcela na nich. Právě existence opt-outu je o tom, že nespoléháme, že každý zná finanční trh a umí se sám rozhodovat a proto ta masa lidí, která by se do toho měla zapojit, bude využívat nějaké zprostředkovatele.

Nebylo by pro ně výhodnější nakoupit přímo dluhopisy pro domácnosti?
Samo o sobě to, že by lidé investovali do českých státních dluhopisů, není řešení. Tím se problém jen zacyklí, ale nevyřeší se. Může to být doplněk. Jádro úspor českých domácností by mělo směřovat úplně někam jinam, než financovat dluh českého státu. Ale pro ty, kteří jsou opravdu velmi konzervativní a nevyznají se v tom, tak by dluhopisy mohly tvořit alespoň část portfolia, které jim namíchají penzijní fondy.

ČSSD se netají tím, že až se ujme vlády, opt-out (systém 3+2) změní, nebo dokonce zruší. Dokážete odhadnout, co by to znamenalo ve chvíli, kdy v penzijních fondech budou stovky miliard?
Nutno podotknout, že sociální demokracie v tomto není jednotná, nicméně pokud by takováto varianta hrozila, potom bych se vůbec nedivil, že by se lidé rozhodli opt-out vůbec nevyužít. Proč spořit v penzijním fondu, když můžu dopadnout buď tak, že mi to stát zabaví, nebo mi to zruší a převede do prvního pilíře? Tak jako tak, úspory nebudou plnit úlohu, kterou plnit mají.

Nakolik se vlastně důchodový systém podílí na zadlužování země?
Důchodový systém se v posledních letech propadl do deficitu kvůli dopadům finanční krize a kvůli recesi v české ekonomice. Kdyby krize nebyla, byl by lehce v plusu. Důchodová reforma se nedělá kvůli tomu, že je systém aktuálně v minusu, ale zejména kvůli rokům 2040 a dále. To znamená, aby dnešní třicátníci měli čas uspořit si, než půjdou do důchodu, protože druhý pilíř by měl zajistit větší výnosy než první pilíř. To je také mimochodem důvod, proč zavádět druhý pilíř - protože je zkrátka výnosnější než ten první.

Japonsko

Země má druhý nejvyšší dluh na světě, ale čtvrtou nejvyšší ratingovou známku. "Je to něco, kam můžeme jen s obdivem hledět," říká Marek.

Ekonomové říkají, že země se podle míry svého zadlužení příliš nedají porovnávat. Kde je potom bezpečná míra zadlužení pro Českou republiku?
Při posuzování stability v ekonomice není možné sledovat jediný ukazatel, kterým je veřejný dluh v poměru k HDP. Je potřeba dívat se na další doplňkové ukazatele, jako je nerovnováha ekonomiky. Příliš vysoké deficity obchodní bilance nebo běžného účtu mohou vést ke kolísání kurzu koruny, což potom při vysokém poměru zahraničního dluhu, ať už státu nebo soukromých subjektů, může vést k tomu, že se najednou mohou půjčky prodražovat a mohou vést k destabilizaci finanční situace, vlády, firem, domácností a zkrátka všech subjektů, které mají zahraniční dluhy.

Teď jsme se dostali k dalšímu parametru - z pohledu vlády je také důležité, jaká je struktura věřitelů. Pokud jsou dominantní zejména domácí investoři, tak dluhy nemusí být problém. Příkladem je Japonsko. To má dluh přes 200 procent HDP, ale přesto není vnímáno jako nestabilní země. Má čtvrtou nejvyšší ratingovou známku, což je něco, kam můžeme jen s obdivem hledět. Naopak jsou země, které mohou mít výrazně nižší dluh a větší problémy. Třeba řecký dluh je oproti Japonsku poloviční, ale většinu drží zahraniční investoři a proto je citlivost na vývoj fiskální politiky v Řecku daleko větší než v Japonsku.

Kdo drží české státní dluhopisy?
V ČR je nemalá část státního dluhu držena zahraničními institucemi, proto si nemůžeme dovolit vystoupat na 100 nebo 200 procent HDP, ale musíme být opatrní už při úrovni 40 procent.

Stejně tak ale mohou domácí subjekty dát ruce pryč od českých státních dluhopisů a nakupovat ty zahraniční.
Je to méně pravděpodobné, protože domácí investoři často chtějí držet alespoň část portfolia v domácích aktivech, aby se nemuseli vypořádávat s kurzovým rizikem.

Rozlišujete dobré a špatné zadlužování?
Je potřeba vzít v úvahu dvě roviny. Tou první je, kdy se zadlužujeme. V okamžiku, kdy ekonomika nešlape dobře, je v recesi a vláda se snaží tento výkyv, který je v ekonomice normální, nějak zmírnit a dočasně se kvůli tomu zadluží, pak je vše v pořádku. Pakliže se zadlužuje při šestiprocentním růstu ekonomiky, tak to rozhodně dobře není.

Druhou rovinou je způsob, jakým jsou vypůjčené peníze použité. Pokud se peníze jen projí, tak to dobře není. Je potřeba zvážit, zda není lepší investovat peníze třeba do dopravní infrastruktury nebo do kvality služeb poskytovaných občanům nebo firmám. Pokud se jednoduše projí na populistickém zvyšování sociálních dávek, valorizaci důchodů, když to není nezbytné, protože lidé netrpí nějakou sociální krizí, tak je to špatně využité zadlužování.

Jakým způsobem dluhy snižují výkon ekonomiky?
S dluhy je to ošemetné v tom, že vám mohou ekonomiku dlouhou dobu stimulovat, ale pak vám najednou mohou srazit ekonomický výkon hluboko pod předchozí úroveň. Dá se to možná přirovnat k tomu, když sportovec bere doping. Několik  let mu to může procházet, neustále se zlepšuje a dosahuje výborných výsledků, ale jednou to jeho zdraví poškodí natolik, že ho to může zdravotně odepsat nejen z vrcholového sportu, ale poškodit i v celém životě. Typické je Řecko, které velmi dlouho dosahovalo rychlého růstu HDP. Nyní se ví, že to bylo právě za pomoci dluhového dopingu a proto je dnes ekonomikou, která dva nebo tři roky po skončení finanční krize stále klesá. Teď se v podstatě odhalilo, že dluhovým dopingem vyhnaná výkonnost ekonomiky nebyla ospravedlněna opravdovým zlepšením produktivity práce a výkonnosti ekonomiky, byla to jen taková šalba.

Nestalo se přece jen v době finanční krize strašení dluhy trochu politickým argumentem, který zčásti není pravdivý?
Já bych z části souhlasil, možná je to provokativní myšlenka, ono se totiž ve směru k politikům někdy takové hyperboly asi vyplatí využívat, protože sami o sobě mají sklon k nezodpovědnému fiskálnímu chování. Možná, že ekonomové nebo média to částečně kompenzují tím, že se někdy o problému mluví výrazněji, než by bylo potřeba, jenomže když se vezmou v potaz obvyklé sklony politiků, pak si myslím, že varování s dvěma vykřičníky je lepší.

Zadlužení opticky narostlo i proto, že nečekaně spadl hrubý domácí produkt.
Tím, že dluhy k HDP opticky narostly kvůli recesi, se jen odhalilo, že předchozí úroveň ekonomiky byla vyhnána na prášcích. Teď spíše dochází k odhalování reality než k tomu, že by byla naopak zkreslována.

Tištění peněz

Je svůdné, ale nefunguje. Kdybychom tak chtěli zaplatit dluh, všechno by výrazně zdražilo.

Co by se stalo, kdybychom dluhy zaplatili z nově vytištěných peněz?
To je myšlenka, která je svůdná a staletí se používala. Zhruba před třiceti až čtyřiceti lety se ale přišlo na to, že to opravdu nefunguje a proto se zavedlo nezávislé centrální bankovnictví. V ČR je velmi nepravděpodobné, že by došlo k takzvané monetizaci dluhu, to znamená, že by se vytiskly peníze a těmi se zaplatily dluhy, protože se ví, že tato cesta vede jen k vysoké inflaci a k tomu, že na oddlužení doplatí všichni občané České republiky, protože zchudnou kvůli vysokým cenám v obchodech.

Nedělají to ani Spojené státy?
Nedělají. Je to dnes častý argument, že politika Fed spočívá v takzvaném kvantitativním uvolňování a je politikou monetizace dluhu. Myslím, že v USA tomu tak není. Pokud se podíváme na to, k jakému propadu ekonomiky došlo a jaké jsou aktuálně ekonomické a finanční podmínky, tak si myslím, že kroky amerických centrálních bankéřů jsou adekvátní. Jsou ale země, kde se i do dneška můžeme setkat s tím, že se tisknou peníze příliš rychle a že to vede k optickému zlepšování situace v ekonomice. Čína dnes zvyšuje úrokové sazby příliš pomalu a zároveň manipuluje s kurzem. To je třeba daleko horší než to, co se děje v USA. K tištění peněz sice ve Spojených státech dochází, ale není to škodlivé tištění peněz.

Nehrozí Česku snížení ratingu?
Nehrozí. Pokud se podíváme na klíčové parametry, které sledují ratingové agentury, tak by dokonce mohla ČR aspirovat na mírné zlepšení ratingu, ovšem to všechno je podmíněno tím, že se fiskální situace alespoň stabilizuje. Naopak pokud se zhorší, dojde k průtahům nebo zamítnutí klíčových reformních prvků a ještě se zrychlí zhoršování fiskální situace, potom může přijít i snížení ratingu.

Lidé se často přou, kdo může za dluhy více, zda levicové, nebo pravicové vlády. Jak to při ohlédnutí do minulosti vidíte vy?
Pravda je sloučením obojího. Částečně za náš dluh může transformace a špatně provedená privatizace bankovního sektoru, nicméně tomu odpovídá možná  čtvrtina nebo třetina dnešního zadlužení. Naprostá většina je způsobena zbytečným zadlužováním vlád v předchozích letech. Mluvil jsem o tom, že není zdravé, když se ekonomika zadlužuje při šestiprocentním růstu, a právě to se v předchozím desetiletí stávalo. Velká část našeho veřejného zadlužení je daná nezodpovědností a populismem předchozích vlád.

Jak byste likvidoval státní dluh, kdybyste k tomu měl mandát?
Pro začátek by stačilo, abychom zastavili narůstání veřejného dluhu v relaci k HDP. K tomu máme velmi daleko a bude to velmi bolet. I ty první krůčky, které dnes vláda dělá, budí nevoli. Protestují lékaři, policisté, postižení, zkrátka skupiny, kterých se to dotkne. A to se teprve s reformováním začalo. Takže alespoň stabilizovat veřejný dluh k HDP bude velký úspěch. Politik bych být nechtěl a mandát bych nechtěl ani zadarmo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.