Jan Švejnar

Jan Švejnar | foto: Dan Materna, MF DNES

Česká ekonomika si povede lépe, očekává Jan Švejnar

  • 34
Ekonom Jan Švejnar se nového roku nebojí. Podle něj nebude zdražování služeb radikální, ekonomika mírně poroste a z hospodářské krize pomalu vyplouváme. Ale velkým problémem zůstává nezaměstnanost.

Na konci roku 2008 přišla do Česka krize, ale lidé se let 2009 a 2010 nebáli. Teď však čísla podle průzkumu radikálně narostla a bojí se všichni, buď zdražování, nebo snížení životní úrovně. Podle ekonoma Jana Švejnara bude nezaměstnanost problém.

Proč se lidé bojí až nyní?

Konečně to začínají vidět stejně jako lidé na Západě. A obávají se následků krize.

A jsou jejich obavy oprávněné?
Jsou. Na jednu stranu ekonomiky evropských států rostou, na druhé straně existuje stále řada problémů, zejména ve finančním sektoru. Navíc zůstává vysoká nezaměstnanost, snad kromě Číny a Indie, kde je přetlak. Charakteristika krize je dána tím, že podniky nenajímají zaměstnance, a pokud, tak málo. Některé ještě stále propouštějí. Dlouhodobá nezaměstnanost se prostě stává palčivým problémem.

Je už krize za námi?
To nikdo neví. Odhadujeme, že to nejhorší je za námi a ekonomika bude mírně růst. Hodně mírně. Ale nedá se vyloučit ani to, že bychom - Evropa jako celek - mohli sklouznout do další krize.

Češi se nejvíc bojí zdražování. Jaká bude podle vás letos inflace?
Zatím nevidím, že by byla příliš vysoká. To nebude hlavní problém. Větší nebezpečí je deflace (ceny klesají, pozn. red). Pozornost by se měla zaměřit na tempo růstu. Naše ekonomika vyrábí méně, než vyráběla před krizí.

Co může zvýšit ceny v Česku?
Růst o jedno až dvě procenta může nastat kvůli cenám surovin.

Lidé se také hodně bojí, že přijdou o práci - konkrétně 44 procent. Mohou s nezaměstnaností zahýbat plánovaná úsporná opatření státu?
Samozřejmě. Úspory budou mít psychologicky negativní efekt na jednotlivce a rodiny. Budou méně utrácet. Podniky zase budou méně investovat. A díky tomu všemu bude tempo růstu mnohem pomalejší, než kdyby byla vládní politika rozpočtově pozitivní.

Vrátí se podle vás nezaměstnanost k desetiprocentní hranici?
Velmi těžko říct. Doufám, že jsme momentálně na nejvyšší hranici, ale růst není vyloučen. Podle mého soukromého názoru však bude spíše pomalu klesat.

Kdo bude mít s hledáním práce problém?
Bude narůstat počet těch, kteří jsou bez práce už více než půl roku. To má negativní následky nejen psychologické, ale také ekonomické. Lidé tak ztrácejí kvalifikaci a jsou statisticky diskriminováni. Firmy nechtějí najímat lidi, kteří jsou sice schopní, ale byli dlouho bez práce. Statisticky jsou odepsaní.

Můžete mi říct váš soukromý odhad na kondici české ekonomiky? Bude letos lepší než loni?
Očekávám, že ano. Tím, že lidé jsou pracovití a podniky kreativní, čekám, že si česká ekonomika povede lépe. Ale závisí to na tom, jak přísná budou vládní opatření a také jak si povede evropská ekonomika.

Kde by mohly nastat problémy?
Největší nebezpečí vidím v tom, že by Evropa začala zpomalovat tempo růstu. To by u nás mělo negativní dopad. A také kdyby vládní opatření byla silnější, než je žádoucí.

Myslíte radikálnější?
Ano. Jestli ekonomika poroste pomaleji, stát vybere méně na daních. A aby udržel schodek rozpočtu, muselo by dojít k dalším omezením.

Vláda slibuje reformy, zdravotnickou i důchodovou. Věříte, že je prosadí?
Doufám, že ano. Že prosadí rozumné reformy, které sníží neefektivnost v penzijním systému a zdravotnictví. Věřím, že reformy budou dlouhodobě prospěšné.

Estonci vstoupili 1. ledna do eurozóny. Kdy bychom podle vás měli my přijmout euro?
Pro ekonomiku našeho typu je výhodnější být v eurozóně. Náš vývoz je 70 procent naší výroby, a naopak velká část spotřeby je z dovozu. Výkyvy s kurzem jsou pro nás nevýhodné.

Jak se Česka mohou dotknout problémy eurozóny se splácením dluhů? Na jaře se pravděpodobně dostane do problémů Portugalsko a Itálie...
Problémy jsou celoevropské, nejsou to jen problémy eurozóny. Evropská unie musí vyřešit problém, do jaké míry si budou státy solidárně pomáhat a do jaké míry je nechá na vlastních nohách. I za cenu toho, že mohou nastat bankroty.

Zdá se to neuvěřitelné, ale bankrot není ve světě ojedinělý. Evropa je zatím napůl cesty. Jednak si finanční trhy říkají, do jaké míry budou země krachovat, a jednak, do jaké míry je EU zachrání stejně jako Maďarsko nebo Řecko. Ale dokud se to jasně nevyřeší, bude Evropská unie v nejisté situaci, a tudíž oslabená.