Ekonomové z okolních zemí střední Evropy přesto tvrdí, že předstih České republiky byl po pádu socialismu tak velký, že ani dnešní pokulhávání nemůže zemi srazit z prvního místa v žebříčku hospodářské a životní úrovně.
"Tento rozdíl je daný hlavně historicky a lze si těžko představit, že by se dal nějak výrazněji dohnat během několika let. I když polská ekonomika roste daleko rychleji, český náskok je příliš veliký," říká polský ekonom Krzystof Bledowski z varšavské pobočky Wood & Company.
Jako nejjednodušší ukazatel hospodářské úrovně používají ekonomové hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele. Podle březnových výpočtů Economistu každý Čech loni přispěl k domácímu produktu 10 680 dolary. V Maďarsku i na Slovensku přitom na jednoho obyvatele vychází 8340 dolarů a v Polsku dokonce jen 7250.
Podle profesora Budapešťské ekonomické univerzity László Czaby přitom zdaleka nejde jen o hru čísel. "Rozdíl v životní úrovni je viditelný. Uvědomil jsem si to, když jsem projížděl Českou republikou. Budapešť i Praha jsou na tom sice stejně, ale kdo navštíví i venkov, uvidí v Maďarsku daleko víc zaostalých oblastí."
I přes dramatický nárůst nezaměstnanosti v uplynulých dvou letech zůstává tento problém v tuzemsku stále ještě mírnější než v okolních zemích. V Česku dosáhla nezaměstnanost na konci roku 9,4 procenta, na Slovensku se však potýkají se situací, kdy nezaměstnaných je skoro 20 procent, a toto číslo stále roste.
Díky tomu a také díky nízké inflaci (minulý rok 2,1 procenta) se tak o České republice stále může mluvit jako o zemi, kde je relativně nejméně lidí bez práce a přitom se i nejméně zdražuje.
Češi si žijí nejlépe, ale...
Jediná země, kde loni klesal výkon ekonomiky, ale kde se zároveň nejméně zdražuje, je nejnižší nezaměstnanost a stále nejvyšší životní úroveň. Tak vypadá Česká republika v porovnání s nejbližšími bývalými socialistickými státy, s nimiž ji nejčastěji srovnávají zahraniční investoři i Evropská unie při posuzování výsledků jednotlivých zemí.
NEZAMĚSTNANOST JE V ČESKU NEJNIŽŠÍ, AVŠAK POROSTE
I když nezaměstnanost doprovázející propad ekonomiky vypadá v tuzemsku jako dramaticky vysoká - z někdejších tří procent vystoupala koncem loňského roku na 9,4 procenta - v porovnání s ostatními členy postkomunistického bloku je stále nejnižší. Už letos by však Českou republiku, kde nezaměstnanost stále roste, mohlo o prvenství připravit Maďarsko.
Rostoucí počet lidí bez práce ve střední Evropě totiž souvisí především s útlumem starých průmyslových odvětví. A Maďarsko je jedinou středoevropskou zemí, která již má bolestivou restrukturalizaci hutního a těžebního průmyslu za sebou.
"Největší sociální napětí spojené s útlumem starých odvětví tady bylo tak před dvěma třemi lety," vysvětluje český obchodní rada v Maďarsku Milan Šimko.
Pro příští roky tam proto ekonomové počítají s poklesem nezaměstnanosti z loňských 9,6 na 9,2 procenta. "Naším obrovským plusem je to, že maďarská ekonomika umí při růstu vytvářet nová pracovní místa.
Zaměstnavatelé z řad zahraničních investorů cítí oživení a mají chuť přijímat nové lidi," říká profesor Budapešťské ekonomické univerzity László Czaba.
Sousední Slovensko, které má letos privatizovat dvě největší banky a na restrukturalizaci průmyslu se teprve chystá, je opačným extrémem. Se svou skoro dvacetiprocentní nezaměstnaností se loni dokonce zařadilo na nejvyšší příčku v celé Evropě.
"S poklesem nezaměstnanosti se na Slovensku počítá až v roce 2001," uvedl před časem Peter Rusiňák ze slovenského ministerstva práce.
Nezaměstnanost je i největším současným problémem Polska. Na konci loňského roku bylo v této zemi 2,35 milionu lidí bez práce, což znamená míru nezaměstnanosti 13 procent.
Podle ekonoma varšavské pobočky Wood & Company Krzystofa Bledowskiho je to dáno tím, že i přes rychlý ekonomický růst neumí polská ekonomika absorbovat nezaměstnané propouštěné při útlumu starých odvětví.
"Hlavním problémem Polska je proto nedokončená restrukturalizace hutního a těžebního průmyslu, který zůstává stále polostátní a mají v něm velký vliv odbory. Věřím, že do dvou let se trend zlomí a pak by mohla nezaměstnanost v Polsku klesnout pod 10 procent," tvrdí.
NÍZKÁ INFLACE ZNAMENALA RYCHLEJŠÍ RŮST REÁLNÝCH MEZD
Česká republika, která loni jako jediná ze středoevropské čtyřky zažila pád ekonomiky, také pocítila, jak recese stlačuje ceny dolů. Inflace dosáhla minulý rok v tuzemsku jen 2,1 procenta, přitom ještě v roce 1998 to bylo 10,7.
V Maďarsku, Polsku i na Slovensku tyto zhruba desetiprocentní tempa růstu cen přetrvávají a snižovat se zřejmě budou jen velmi pomalu.
S tím souvisel i mimořádně vysoký růst reálných mezd, kterého se dočkali čeští zaměstnanci v loňském roce. Zatímco v Polsku a Maďarsku rostou reálné mzdy zhruba o 3 až 4 procenta a toto tempo souvisí hlavně s rostoucí výkonností ekonomiky, v České republice se na pětiprocentním zvýšení reálných mezd podepsal především pád cen.
Inflace tak z odboráři vyjednaného růstu mezd ukrojila menší díl, než se čekalo. Letos však již bude růst platů v tuzemsku opět nižší než v sousedních zemích. Jedinou výjimkou je Slovensko, kde reálné mzdy klesly již loni a snižovat se mají i v příštích dvou letech.
