Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Exportní bance svítá naděje na záchranu nedobytných pěti miliard v Rusku

  14:23aktualizováno  14:23
Šance na dostavbu paroplynové elektrárny na polárním kruhu na Sibiři prudce vzrostly a s nimi i pravděpodobnost, že se Česku vrátí proinvestované miliardy. Česká exportní banka (ČEB) by tak mohla do konce června papírově snížit své ztráty z nedobytných pohledávek v Rusku. Řekl to šéf banky Karel Bureš.

Šéf České exportní banky Karel Bureš. (12. června 2015) | foto: Profimedia.cz

Na dohled je dostavba paroplynové elektrárny Poljarnaja na polárním kruhu u města Salechard, do které už z exportní banky nateklo 5,5 miliardy korun. Ty půjčila ruskému investorovi na to, aby mu otrokovická firma PSG International mohla postavit elektrárnu. Ta sice stojí, ale není hotová a nejede - peníze tak nikdo nesplácí. Minulý týden se Karel Bureš, šéf ČEB, vrátil z jednání v Moskvě, kde vyjednával o záruce za úvěr v případě dostavby elektrárny.

ČEB čerpání devítimiliardového úvěru na stavbu zastavil, protože ruský zákazník neplnil podmínky. Teď se podle Bureše situace mění, za investici se postavil ruský stát a chce elektrárnu v odlehlé oblasti, plné nerostných surovin, dostavět. 

Jednali jste o dofinancování nedokončené paroplynové elektrárny Poljarnaja. K čemu jste došli?
Je to na dobré cestě, téměř před shodou. Cílem je vidět se ještě do konce června v Moskvě. Na dovolenou neodjedu, dokud nebudu mít problém vyřešený nebo se neposune dál. V průběhu roku 2014 probíhala řada jednání s ruskou stranou (investorem je UPUP - společný podnik tří sibiřských oblastí a ruského oligarchy Vladimira Beleviče; pozn.red.) v Praze, ale nedařilo se nám domluvit.

Fotogalerie

O projektu Poljarnaja mluvili v květnu na státní návštěvě prezidenti Miloš Zeman a Vladimír Putin. Byl to hlavní impulz, proč se věci začaly posouvat dál?
Ano. My jsme jednali, ale dostali jsme se do patové situace, nikdo nechtěl ustoupit ani o krok. Požádali jsme prezidenta, aby se do toho zapojil. Ten se zmínil prezidentu Putinovi, že je to projekt, na kterém nám záleží a že chceme mít dobré vztahy s ruskou federací. Kvůli reputaci českého jména bychom neradi měli nedodělky a byli bychom rádi, kdyby se to státně zastřešilo. Putin uložil svým lidem problém řešit - jednáme s ministerstvem energetiky a jednou ruskou bankou, kterou bychom do projektu zapojili.

Vyjednáváte o státní záruce?
Tu nám bohužel nikdo nedá. Jak by mohla vypadat garance, o tom právě budeme jednat v příštích týdnech. Abychom uvolnili dalších 150 milionů eur, nestačí nám jen informace, že to má podporu z Kremlu a je to státem preferovaný projekt, to je málo. Projekt se bude ještě rok dva stavět a dalších deset let splácet a jako bankéř musím být obezřetný. Chceme mít jistotu, že závazek bude splácen za jakékoliv vlády. Když tam bude podpora státní administrativy ze strany ministerstva a podaří se nám do toho zapojit ještě ruskou banku, tak ČEB a myslím si i EGAP přistoupí k uvolnění financování.

Takže záruka by šla nepřímo, přes ruskou státní banku?
Mohlo by to pro nás být přijatelné, kdyby nám státní banka poskytla něco, co se bude blížit státní garanci - bankovní garanci.

Jaké byly hlavní příčiny, proč se to financování před 1,5 rokem zastavilo?
Byla porušena úvěrová smlouva ve více než desíti bodech. Například přístup další banky do projektu vyžadoval souhlas ČEBu - to se ale nestalo. Podobně změna akcionářské struktury mohla proběhnout jen se souhlasem naší banky. Minulý generální ředitel Jiří Klumpar v prosinci 2013 zcela správně financování zastavil. Dnes nechápeme, jak mohl někdo financování schválit (bylo to v roce 2012, ředitelem byl tehdy krátce Tomáš Uvíra, pozn. red.). Nebyl ani znám zdroj splácení. Ve smlouvách chyběla záruka výkupu elektřiny za zajištěné ceny.

Rusové jsou nyní ochotni všechny podmínky úvěru plnit?
Ruská strana slíbila, že napraví chyby, když jim slíbíme, že obnovíme financování. My na oplátku jsme ochotni financování obnovit, pokud nám ruská strana dá záruku. Rusové elektrárnu potřebují - dnes se tam vyrábí elektřina z dieselagregátů. Zatím jim to stačí. Region je pro ruskou federaci strategicky důležitý - kvůli nerostnému bohatství, hlavně zemního plynu, takže ho mají elektrárny téměř zadarmo. Potřebují tam stabilní a dostatečně výkonný zdroj energie, aby oblast Poljarnaja kolem města Salechard mohla vzkvétat. Gubernátoři, jejichž oblasti jsou součástí akcionářské struktury investora UPUP, by na tom z logiky věci měli mít zájem.

Bavili jste se v Moskvě i o jiných nedobytných ruských pohledávkách?
Během dvou dní jsme měli řadu jednání s klienty, kteří nám trochu komplikují život, ale nejsou v tak těžké fázi jako Salechard. Jde o strojírenské a real estate projekty.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.