Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česká exportní banka obnoví úvěry na vývoz zboží do Ruska

  7:39aktualizováno  7:39
Česká exportní banka se vrací do Ruska. Znovu bude poskytovat úvěry na český vývoz do této země. Půjčky pozastavila loni v prosinci a nově je bude poskytovat za přísnějších podmínek.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Česká exportní banka by letos chtěla na vývoz českých výrobků a služeb rozpůjčovat až deset miliard korun. A za zpřísněných podmínek i do Ruska, kde slabý rubl dlužníkům komplikuje splácení úvěrů v eurech a dolarech.

„Podmínky jsou tvrdší než standardně do jiných zemí a exportéři si to mohou nechat pojistit za zvýšené pojistné prémie u státní pojišťovny EGAP,“ říká v rozhovoru pro MF DNES šéf banky Karel Bureš.

Před Vánocemi přitom státní exportní banka pozastavila nové úvěry do Ruska - tam půjčovala v drtivé většině případů v eurech. „Schopnost splácení dlužníků se dvojnásobně zhoršila, půjčovali si na úrovni 35 až 40 rublů za euro a na konci roku byl kurz 75 až 80 rublů za euro,“ říká Bureš. Protože další oslabování rublu už po Novém roce nepřišlo, rozhodla se tento týden banka do Ruska opět začít půjčovat.

EGAP pojišťovat nepřestal nikdy, nedávno například pojistil část úvěru na stavbu železničního terminálu Bělyj Rast na okraji Moskvy, jehož generálním dodavatelem je otrokovická firma PSG International. Tam, kde je dnes kvůli rublu problém, snaží se banka s dlužníkem domluvit a přizpůsobit splátky.

Většinu plateb posunout do doby, až současná krize odezní. Jinými slovy - banka nechce kvůli aktuálním problémům s rublem zaříznout zaúvěrované projekty, které fungují a vyrábějí.

V Rusku má ČEB třetinu svých půjček

V Rusku má ČEB rozpůjčováno zhruba 30 miliard korun, tedy třetinu všech klientských úvěrů. Do Ruska je přitom připravena půjčit dohromady ještě deset miliard korun - tolik jí dovolují její vnitřní limity. Banka na konci roku uvedla, že má v bilanci ztrátové pohledávky za téměř 19 miliard korun. Za poslední čtvrtletí loňského roku se přitom její špatné pohledávky zvýšily téměř o pět miliard.

Spadl mezi ně jeden z největších úvěrů banky vůbec, který má v Rusku, jméno kvůli bankovnímu tajemství neuvedl. S dlužníkem aktuálně jedná. „Pokud se dohodneme na řešení, přesuneme pohledávku do vyšší kategorie bez selhání a budeme moci obnovit financování,“ říká.

Z dosud zveřejněných informací vyplývá, že za velkou částí nesplácených pohledávek stojí projekty v Rusku, jde například o zkrachovalé sklárny v Rusku či elektrárnu za polárním kruhem Poljarnaja. Problematické obchodní případy pocházejí z let 2007 až 2011, některé z nich vyšetřuje policie.

Banka si při podpisu smlouvy nepohlídala zajištění pohledávek, a když dlužník přestal splácet, měla smůlu. V souvislosti s pohledávkami v Rusku padlo zatím jedno trestní oznámení. Další trestní stíhání jdou za projektem v Tunisu a v Číně.
Co bude s nesplácenými pohledávkami banka dělat, je hlavní úkol pro tento rok. „Naši akcionáři nám říkají: Vyřešte problémy z minulosti co nejdříve, ideálně v tomto roce, nerozkládejte to v čase,“ říká Bureš.

Ministerstvo financí jako největší akcionář projevilo přání pohledávky co nejrychleji prodat. Možnost je buď v balíku, nebo jednotlivě. Obojí už banka zkoušela, jednu pohledávku za sklárnami se jí podařilo prodat za slušnou cenu, prodej dalšího balíku sklářských pohledávek pak zkrachoval kvůli politickým tlakům i špatnému načasování.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.