Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Exportéři chodili do České exportní banky pro úvěry jako do samoobsluhy

  4:01aktualizováno  4:01
Vláda řeší budoucnost státní České exportní banky, v níž z minulosti zůstal balík rizikových úvěrů za 34 miliard korun. Půjčky skoro za 16 miliard jsou přitom prakticky nevratné. Státní podpora vývozu tak hledá novou podobu. Část odpovědnosti na sebe mají vzít exportující společnosti.

Náměstek ministra financí a nový šéf dozorčí rady ČEB Martin Pros. | foto: Ministerstvo financí

„Naše zásada je jasná: už ani korunu ze státního rozpočtu na ztráty České exportní,“ prohlašuje náměstek ministra financí a nový šéf dozorčí rady České exportní banky (ČEB) Martin Pros.

I proto definitivně padla varianta, že banka vyvede toxické úvěry do jiné instituce, tak jako se to dělalo koncem 90. let s úvěry kolabujících komerčních bank. Vyvedení úvěrů z ČEB navrhl předchozí generální ředitel Jiří Klumpar a stálo ho to místo. Klumparův nástupce Karel Bureš si má poradit sám.

„Problematické úvěry musí banka restrukturalizovat, prodat nebo na ně žádat dodatečné jištění. Tlačíme ji, aby se s tím vyrovnala sama,“ říká Pros. Banka nyní ve výběrovém řízení hledá manažera, který bude za čištění odpovídat. Šéf  takzvaného workoutu bude zároveň členem představenstva banky.

Zodpovědnost exportérů?

Na čištění v ČEB se mají podílet také firmy, jež problematické obchodní případy do banky přinesly. S dluhy formálně nemají nic společného - dlužníky jsou jejich zahraniční partneři, odběratelé. Vývozci by však nově měli převzít část odpovědnosti za splácení.

„Když někdo přinese do banky úvěr, měl by se o případ starat po celou jeho historii. Budeme po exportérech požadovat dodatečné zajištění u starých případů, například bianko směnkou,“ říká Pros.

Vývozci pochopitelně nejsou plánem nadšeni. „S takovým řešením bychom byli asi první v Evropě. Znevýhodňovalo by nás to vůči konkurenci, po níž nikdo nic podobného nechce,“ říká Antonín Murgaš z brněnské firmy Alta.

„Jsme ochotni nést spoluodpovědnost, pokud je splácení úvěru ohroženo neplněním z naší strany. Ale nerozumím tomu, proč by banka přenášela na exportéry riziko spojené třeba s politikou v daném teritoriu,“ přizvukuje František Vaculík, šéf stavební skupiny PSJ. Jak Alta, tak PSJ mají obchodní partnery mezi dlužníky ČEB, takže se jich návrh na dodatečné jištění přímo týká.

Část nedobytných pohledávek banka nabídne k prodeji. Vyhýbat se nebude ani kupcům spojeným s-dlužníky, což dříve vylučovala. Nyní se kupříkladu dokončuje výběrové řízení na prodej 4,5miliardového dluhu po ocelárně Slovakia Steel Mills, za níž stojí miliardář Braňo Prieložný, partner skupiny J&T, jež projekt financovala. Tendr banka výslovně otevřela i pro zájemce propojené s dlužnickou firmou.

Na prodej bude rovněž část pohledávek v Rusku, odkud pochází největší balík toxických úvěrů ČEB. Zatím se to však moc nedaří. Například dluh související s dodávkami brněnské Alty pro ruský Uralvagonzavod měla odkoupit Kremlem ovládaná Gazprombank, jež se octla na seznamu ruských firem postižených evropskými sankcemi. Z obchodu prozatím sešlo. Zda kvůli sankcím, nelze ověřit. Banka své obchody nekomentuje, Antonín Murgaš z Alty pouze ujistil, že se případ dál řeší.

Pros tvrdí, že problematické obchody má nová dozorčí rada pod kontrolou. „Starším případům věnujeme zvláštní péči, na každém zasedání dozorčí rady se jimi zabýváme,“ říká. Kondice banky už by se podle něj dál zhoršovat neměla, pád dalších úvěrů do kategorie ztrátových prý nehrozí. Navíc si banka bude lépe hlídat rizika nových obchodů.

„Dříve exportéři chodili do ČEB pro peníze jako do samoobsluhy. To je znát už z toho, jakým tempem banka úvěry od začátku krize poskytovala. Zatímco v komerčních bankách objem úvěrů rostl od roku 2008 do roku 2012 pouze o 3,3 procenta, v ČEB vzrostly úvěry o 30 procent. To není normální, banka musí být opatrnější,“ uvádí Pros.

Starými obchody České exportní se dál zabývá rovněž policie. Kvůli půjčkám na realitní obchody v Číně a tuniském Hammametu obvinila několik bývalých pracovníků banky, další kauzy šetří.

Rodí se nová strategie

Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní hledá nový model pro státní podporu exportu, který by opakování chyb předchozích let vyloučil. Ve hře je také výrazná změna fungování ČEB a sesterské státní pojišťovny EGAP.

Ministerstvo průmyslu původně navrhovalo sloučit ČEB se státní Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) do jediného finančního ústavu. Plán ale padl. ČMZRB se má totiž stát jednou z¬bank, přes kterou půjdou evropské dotace.

„Spojení ČEB a ČMZRB by nefungovalo. Musela by vzniknout zcela nová státní univerzální banka, což by bylo hodně drahé,“ soudí Pros. Málo pravděpodobný je prozatím i plán na spojení ČEB a EGAP do jediné agentury. Ta by nespadala pod dohled České národní banky (ČNB) - a to nepovažuje Ministerstvo financí za žádoucí, přinejmenším ne teď, kdy banka bojuje se svými toxickými aktivy. Do budoucna ale Pros tento model nevylučuje.

Ministerstva průmyslu a financí mají do října předložit vládě společný návrh budoucí strategie podpory exportu, který popíše všechny možné varianty i s jejich plusy a minusy.

Každopádně chce stát používat také nové finanční nástroje a postupy. Počítá se například s větším podílem komerčních bank na exportních úvěrech, jež k tomu chce stát zvlášť motivovat. A sama státní ČEB by měla - jak už to léta slibuje - konečně začít podporovat větší počet projektů malých a středních firem, aby se riziko nekoncentrovalo do několika obřích obchodů úzkého okruhu klientů.

Banka se také zaměřuje na nové trhy, jež mají nahradit výpadek obchodů v Rusku a na Ukrajině. „Obchody má ČEB kromě Ruska a Ukrajiny rozjednané v Ázerbájdžánu, na Slovensku, v Bělorusku, Iráku, Francouzské Guyaně, na Mauriciu, v USA, Japonsku, Číně, Arménii a Nepálu,“ vypočítává Pros. V Rusku a na Ukrajině, kde mají české firmy tradičně silné vazby, bude ČEB požadovat vyšší zajištění kvůli zvýšenému riziku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.