Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Exportní banka tratí na stavbách elektráren, část peněz se vůbec nevrátí

  19:39aktualizováno  19:39
Stavět elektrárny v zahraničí se zatím České exportní bance nevyplácí. Problémy měla nejméně s pěti velkými úvěry na elektrárny, do kterých investovala 17 miliard korun. Část škody nese státní pojišťovna EGAP, která všechny úvěry pojistila a část už se nikdy nevrátí.

Stavba elektrárny Poljarnaja - u města Salechard. (12. června 2015) | foto: PSG International

Česká exportní banka (ČEB) financovala dodávky pro zhruba dvanáct elektráren, přičemž problémový byl skoro každý druhý úvěr.

První velký krach úvěru představovala hnědouhelná elektrárna Kolubara v Srbsku, asi 30 kilometrů od Bělehradu. ČEB spolu s ČSOB v roce 1997 půjčily odběrateli jugoslávské společnosti ElektroprivredaSrbije (obdoba českého ČEZu) dvě miliardy korun na nákup zařízení od Škody Plzeň - turbíny, generátory a blokové transformátory. Elektrárnu postihlo bombardování při válce v Kosovu v roce 1999. Část se podařilo vymoct, větší část ovšem zaplatil bance na pojistném plnění EGAP, tedy státní pojišťovna. Bez pojištění od ní banka úvěry neposkytuje.

Nepovedl se ani kontrakt na paroplynové elektrárny v Pákistánu - Balloki a Muridke. Banka spolu s HSBC poskytly na jejich výstavbu záruky. Jenže český dodavatel, Škodaexport, později přejmenovaná na PA Export, elektrárnu nedostavěl. Státní pojišťovna EGAP musela vyplatit neuspokojenému odběrateli 1,1 miliardy korun. Věc ale dopadla pro český export relativně dobře - elektrárny nakonec byly dokončeny za účasti českých subdodavatelů jako Škoda Power či výrobce chladicích věží Fans.

Elektrárny v Rusku - jeden velký průšvih

Samostatnou kapitolou jsou pak úvěry na výstavbu elektráren v Rusku. Z nich byly zatím všechny problémové. Kurgan, Krasavino, Poljarnaja.

Všechny tři elektrárny stavěla coby hlavní dodavatel otrokovická firma PSG International. Elektrárna Krasavino byla v roce 2006 prvním projektem českých firem v ruské energetice, investorem byl ruský stát a Česká exportní banka mu půjčila na dodávky z Česka 75 milionů eur, tedy dvě miliardy korun.

Elektrárna se dostavěla v roce 2010 a od té doby vyrábí a generuje peníze, ale Rusové nechtějí platit. ČEB úvěr odepsala a EGAP začal v roce 2014 vyplácet pojistné plnění. Záležitost je předmětem soudního sporu - původní odběratel českou banku podvedl - rozdělil se na distribuční a výrobní část a obě odmítají úvěr splácet. Věcí se mají zabývat i ministři obou zemí na společném rusko-českém setkání v březnu.

Problémy byly i s paroplynovou elektrárnou Kurganskaja. PSG International zakázku dostala na základě předchozí reference z Krasavina. ČEB půjčila v roce 2008 soukromému investorovi ZAO Intertechelectro-New Generation celkem 188 milionů eur, tedy pět miliard korun. Dostavělo se za pět let ale po pádu ruského rublu počátkem rok 2014 začal mít investor problémy se splácením. Loni se proto ČEB dohodl na změně splátkového kalendáře.

Už nedostavěná zůstane elektrárna Poljarnaja za 335 milionů eur, tedy 9 miliard korun. Stavět se začalo v roce 2011. Česká exportní banka přerušila v prosinci 2013 financování výstavby, protože investor porušoval úvěrovou smlouvu. PSG coby dodavatel hlavního technologického zařízení odstoupil od smlouvy s ruským investorem v srpnu loňského roku.

ČEB profinancovala zhruba polovinu kontraktu a přišla tak o 7 miliard včetně úroků. EGAP koncem ledna schválil zkrácení pojistného plnění bance o 80%. důvodem je podezření z pojistného podvodu, věc šetří policie. ČEB tak zřejmě přijde nadobro o 5,5 miliardy korun.

Velký kontrakt v Turecku - Vítkovice bojují o reputaci

Velkou elektrárnu na klíč s názvem Yunus Emre aktuálně financuje ČEB v Turecku asi 150 kilometrů od Ankary. Banka dala odběratelský úvěr společnosti Adularya - na výstavbu dvou bloků a na zajištění distribuce uhlí z přilehlého uhelného dolu - celkem za zhruba 12 miliard korun.

Fotogalerie

Referenci se na zakázce snaží vybudovat Vítkovice Machinery Group - zodpovídají za celkové uvedení elektrárny do provozu. Kontrakt běží od února 2011, termín spuštění elektrárny se několikrát posouval.

„Do konce roku 2015 předáme zákazníkovi oba bloky,“ oznamovaly Vítkovice v tiskové zprávě z února 2015. Po řadě průtahů Vítkovice spolu s bankou v tiskové správě z 29. ledna 2016 slavnostně prohlásili, že elektrárna už je v provozu.

Jenže šlo o zkušební provoz teprve prvního bloku. Dodávka elektřiny do sítě netrvala ani dva dni a turbína se nedostala ani na tři čtvrtiny výkonu. Licenci pro komerční připojení na síť od tamních úřadů tedy ještě nemá. Banka uklidňuje, že ladění náběhu elektrárny je normální a to potvrzují i zkušení energetici - uvedení do komerčního provozu může trvat klidně i další rok.

Projekty, které se povedly

Pro ČEB dobře dopadla výstavba uhelné elektrárny Šen Tou v Číně za 9,2 miliardy. Stavělo ji konsorcium českých a slovenských podniků v čele se Škodaexportem v letech 2002 - 2005. Společnosti navazovaly na stavbu předchozích bloků elektrárny československými firmami z roku 1984.

Sice trvalo asi osm let, než se čínská a česká strana na výstavbě dohodly, ale elektrárna nakonec ve ztrátových pohledávkách ČEB a na listině pojistných událostí EGAP neskončila.

Úspěšný byl i projekt na Ukrajině za zhruba 660 milionů korun. Škoda JS (vlastní ji ruská společnost OMZ) v letech 2009 - 2014 dodávala zakázky pro zvýšení jaderné bezpečnosti pro dvě jaderné elektrárny Záporožská a Chmelnickávlastněné státní společností NAEK Energoatom. Elektrárny vyrábí a společnost úvěr splácí.

Špatně nedopadly ani záruky na půlmiliardovou rekonstrukci elektrárny Ennore v Indii, kterou dělal Škodaexport. Anebo dodávky technologií pro tepelnou elektrárna Afsin Elbistan v Turecku, kterou opět dělal Škodaexport. Úvěr na 6,2 miliardy byl uzavřen v roce 1999, elektrárna funguje od roku 2006.

V roce 1996 banka půjčila 7,9 miliardy na výstavbu jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku, hlavním dodavatelem byla Škoda Praha. Aktuálně se v Mochovcích dostavují s podporou ČEB další bloky elektrárny. Škoda JS získala kontrakt na dostavbu 3. a 4. bloku ve výši 133 milionů eur (3,6 miliardy korun).

Jediné elektrárny bez problémů jsou ty vodní

Bez problémů byly i úvěry na vodní elektrárny. Pro běloruskou elektrárnu Grodno na řece Neman česká společnost Mavel dodala v roce 2010 soustrojí vodních turbín včetně montáže a zaškolení, v celkové hodnotě 11 milionů eur (300 milionů korun). Elektrárna běží, Bělorusové splácí.

Žádné pojistné události nejsou ani za úvěry pro svitavskou firmu Energo-Pro. Ta nakupovala a dostavovala vodní elektrárny v Bulharsku (v roce 2000 na to dostala úvěr 3 miliardy), v Gruzii (sedm miliard na privatizaci šesti vodních elektráren a distribuční sítě v roce 2007) a v Turecku (nákup a dokončení pěti vodních elektráren v Turecku v roce 2010 za sedm miliard korun).

Stavět měli Češi také mělo v Iráku. Projekt stavby paroplynové elektrárny Khormala v Erbílu v iráckém Kurdistánu měla provést otrokovická společnost PSG International jako hlavní dodavatelem společně s tureckým partnerem, firmou Renaissance Construction. Byl to projekt za sedm miliard korun.

Mělo jít o referenční zakázku v oblasti energetiky v celém arabském světě, investorem je skupina KAR Company, operátor ropných polí v Iráku. Projekt byl v roce 2013 ČEB schválen, ale na samotné financování už nedošlo kvůli nastalému válečnému konfliktu v Sýrii.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.