Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Česká koruna slaví v únoru deset let

  14:42aktualizováno  14:42
V roce 1993 si lidé mohli koupit na zátop nezvykle zbarvené brikety - zelené, modré, červené. Byly vyrobeny ze stokorunových, tisícikorunových či padesátikorunových bankovek. "Prodávali jsme briketu za korunu. Výhřevnost měla stejnou jako hnědé uhlí, ale většina lidí to kupovala jako suvenýr," říká Ivan Šmíd, šéf firmy Holztherm, které zakázka pomohla k úspěchu.

Do briket se převtělila část československé měny, kterou téměř přesně před deseti lety - 8. února, nahradila česká koruna a na druhé straně hranic její slovenská obdoba.

"Bankovky byly vesměs spáleny, mince roztaveny a slitina prodána, a malá část bankovkové drtě se použila k výrobě briket," popsal konec československých peněz Leopold Surga z České národní banky.

Celkem šlo o 512 tun bankovek a přes 3200 tun mincí. Staré peníze byly nahrazovány postupně. Konec československé měnové unie totiž proti očekávaní politiků přišel rychleji.

Nové bankovky nebyly ještě s výjimkou dvoustovky vytištěny, a v prvních měsících proto nahradily federální měnu okolkované peníze. Rozdělení Československa nakonec přežila společná koruna jen o pár týdnů.

"Ukázalo se, že společná měna nadělá více škody než užitku," vzpomíná dnes tehdejší ministr financí Ivan Kočárník.

Hlavní problém byl, že československé koruně nikdo nevěřil. Zbavovali se jí zahraniční investoři, firmy i domácnosti. Centrálním bankám na obou stranám hranice začaly kvůli tomu ubývat devizy, za které se koruna směňovala.

Ještě macešštěji se chovali ke své budoucí měně Slováci, kteří od počátku roku 1993 přelévali své úspory do Česka. Očekávali totiž oprávněně, že budoucí slovenská koruna ztratí část své hodnoty.

Grafik Kulhánek: Dva roky jsem žil penězi

Koruny jdou deset let vlastní cestou

Měna se dělila u guláše a borovičky

Ospalé koruny slaví výročí oslabením

ČNB nebyla nechutí ke společné měně překvapena. "Na měnovou odluku jsme se připravovali tajně už od roku 1992," popisuje Pavel Kysilka, který dostal v ČNB dělení měny na starost.

Už na podzim roku 1992 dorazily do útrob ČNB vskrytu kolky, které se později lepily na bankovky.

"Přivezli jsme je v dřevěných bednách z Kolumbie. Lidem v bance jsme tehdy řekli, že to je zlato, takže se nikdo nedivil," říká Kysilka.

Ostrá příprava na zavedení nové měny však začala až v lednu, kdy se potají sešla vláda a celou operaci posvětila.

"Původně jsem nebyl stoupencem měnové odluky, ale pár týdnů ekonomického vývoje a tlak z ČNB mě přiměly mé stanovisko změnit," potvrdil tehdejší premiér Václav Klaus.

Tisíce pracovníků Komerční banky poté začaly lepit na staré peníze kolky. Do zahájení výměny 4. února bylo označeno asi za 50 miliard československých bankovek, více než půlka všech peněz v oběhu.

Koruna v roce 1993

* V oběhu bylo 66 miliard korun československých

* V únoru začala výměna poloviny bankovek za okolkované

* Z oběhu staženo 512 tun bankovek a 3 233 tun mincí

Na výměnu maximálně čtyř tisíc dostali lidé čtyři dny. Na peníze nad tento limit dostali buď potvrzenku, anebo si je mohli nechat poslat složenkou domů. Tam jim přišly už nové peníze.

Tvůrci měnové odluky, kteří se poučili na stejném procesu po oddělení od Rakouska-Uherska, dnes hodnotí její průběh jako úspěch.

"Báli jsme se, že bude málo kolků, že si lidé budou nechávat moc hotovosti, ale opak byl pravdou," říká Kysilka.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.