Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


KOMENTÁŘ: Český fond národního bohatství je nesmysl

  17:00aktualizováno  17:00
Česká národní banka zvýšila během více než tří let intervencí devizové rezervy z 900 miliard na 3,35 bilionu korun. Na stole je nyní otázka, zda není takový objem příliš velký a jak se shromážděnými penězi naložit. Jedním z nápadů je i vytvoření fondu národního bohatství. To je ovšem naprostý nesmysl, píše v komentáři Martin Lobotka z Consequ.

Ilustrační snímek | foto: CPI Group

Guvernér Jiří Rusnok si z velkého množství peněz na účtech České národní banky na první pohled těžkou hlavu nedělá. Pouze uvažuje, jak rezervy rozdělit na (historicky obvyklé) úložky krátkodobější, které ale moc nevydělají, a dlouhodobější a rizikovější – třeba akcie, které by něco vynést mohly. To je správně.

Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.

Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management

S mnohem bizarnějším nápadem přišel bývalý guvernér Zdeněk Tůma. (Dlužno však dodat, že stávající guvernér Rusnok s ním slovy „líbilo by se mi“ souhlasil.) Vláda by prý mohla část devizových rezerv koupit a vznikl by – po vzoru Norska či arabských zemí – fond národního bohatství. Což je naprostý nesmysl.

Skutečný „suverénní“ fond přece typicky vzniká (z devadesáti procent) jako důsledek těžby komodit (obvykle ropy), které jsou vyčerpatelné a o kterých stát ví, že jednou dojdou. Mohl by také vzniknout jako důsledek série přebytkových rozpočtů, což je ale pouze teorie: každá vláda by přebytky průběžně spíše rozdávala, než aby občany přesvědčila, že je lepší střádat do kasičky a třeba investovat v zahraničí.

Vývoj devizových rezerv

Na konci října 2013, tedy před zahájením intervencí ČNB, byla výše devizových rezerv 894,8 miliardy korun. Na konci dubna 2017 – po ukončení intervencí – už rezervy tvořily devizy za 3,351 bilionu. Během tří a půl roku tak vzrostly o 274 procent (vývoj devizových rezerv na stránkách ČNB).

Rezervy jsou tvořeny z 65 procent cennými papíry a z 21 procent vklady u jiných centrálních bank (podrobnější struktura).

Ano, existují suverénní fondy (Čína, Singapur), které vznikly na správu devizových rezerv. Ale růst devizových rezerv v těchto zemích nebyl primárně výsledkem krátkodobé měnově politické manipulace s kurzem. Nebo si snad někdo myslí, že se můžeme k národnímu bohatství dopracovat skrze nekrytou emisi České národní banky?

Ta navíc ani neví, zda nebude devizové rezervy potřebovat na obranu koruny. Co když se ti, kteří si korunu koupili s nadějí, že posílí á la švýcarský frank v lednu 2015, rozhodnou ji prodat? Spekulativních pozic je v koruně tak minimálně za 750 miliard korun, což už by s kurzem dokázalo pořádně zamávat.

A nakonec: jaký je rozdíl, zda rezervy investuje centrální banka, nebo nějaká nová vládní instituce? Co přesun z levé kapsy státu do pravé přinese? Tedy kromě toho, že by bylo kde uklidit pár nepotřebných zasloužilých politiků a že by na nový fond měla vláda mnohem větší dosah než na (ze zákona) nezávislou Českou národní banku.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.