Ztrátové poštovní úřadovny v malých vesnicích významně zatěžují hospodaření České pošty – udržení husté sítě vyjde státní podnik ročně na 2,4 miliardy korun. Jak zlepšit fungování pošty? Podle Hospodářských novin je ve hře německý model „co pobočka, to franšíza“.
Aby ušetřila za provoz, převádí pošta své pobočky na soukromníky. Dosud funguje jako franšíza v rámci projektu Pošta Partner 52 poboček a 85 výdejních míst z celkem 3216 poboček. Místo na poštu tak lidé chodí třeba do místního obchodu s potravinami. Pošta chce tento koncept fungování svých poboček zatraktivnit. Měly by se tak zvýšit marže pro provozovatele franšíz.
Česká pošta má přitom ve srovnání se sousedními státy jen zlomek podobných franšíz. V Německu převedli na soukromníky všechny pošty. V sousedním Rakousku je například 1894 pošt nebo obslužných míst, z toho jen 535 provozuje rakouská pošta. Zbytek provozují smluvní partneři. Pošty tak fungují například v obchodech, čerpacích stanicích, trafikách, obecních úřadech, lékárnách, turistických infocentrech a řadě dalších míst.
Model se líbí ministerstvu financí vedenému Andrejem Babišem. Ten chce hledat jiné cesty, jak pomoci České poště vydělávat, než jen dotace. Ty jsou naopak nástrojem, který by rád použil ministr vnitra Milan Chovanec, aby státní podnik nemusel uzavírat ztrátové pobočky na venkově. Franšízy neodmítá, ale podle něj je to běh na dalších pět až deset let. Kdežto pošta podle něj potřebuje peníze už pro příští rok.
Státní podnik provozuje asi 3250 poboček. Loni pošta vykázala zisk 305 milionů korun, výnosy ale klesly o půl miliardy na 19,5 miliardy Kč. Firmě klesají výnosy z klasického doručování a snaží se je nahradit jinými činnostmi.
