Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

NKÚ: Česko může přijít až o 65 miliard z eurofondů. Čerpá je pomalu

  9:15aktualizováno  10:23
Česko může v končícím programovém období přijít až o 65 miliard korun z fondů EU, varuje Nejvyšší kontrolní úřad. Česko totiž dělá v programech chyby a peníze čerpá pomalu. V novém období do roku 2020 může Česká republika získat více než 650 miliard.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v aktuální zprávě EU report 2014 analyzuje čerpání evropských peněz určených na projekty v Česku v letech 2013 až 2013 a konstatuje, že si v něm Česko nevedlo dobře.

Brusel vyhradil ČR v tomto období 733,2 miliard Kč. Z těch bylo v rámci 18 operačních programů ke konci roku 2013 proplaceno jen necelých 395 miliard korun, tedy 54 procent alokace těchto operačních programů.

Podle evropských pravidel se však v letech 2011 až 2013 může čerpat ještě dva roky po skončení kalendářního roku. Fakticky je tak ohroženo 65 miliard korun. Podobné odhady představilo už dříve také ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) , které čerpání evropských peněz koordinuje.

Češi podle NKÚ chybovali mimo jiné při výběru projektů. Stavěli například zdvihací most v Kolíně dimenzovaný na dopravní lodě, které po Labi vůbec nejezdí. Předražené bylo i čerpání peněz na marketingovou kampaň „Ryba domácí“ snažící se dostat české ryby na talíře strávníků. Příliš se to nezdařilo, kampaň však stála 150 milionů korun. Neefektivní byla také například výstavba vědeckých center, jejichž financování bude nákladné.

Česko se i přes chyby lepší

NKÚ upozorńuje, že všechny tyto nedostatky znamenají velkou zátěž pro státní rozpočet. Jen za rok 2012 Evropská komise uplatnila vůči České republice korekce ve výši 125 milionů eur a ČR se v tomto ohledu umístila na 7. místě mezi všemi zeměmi EU.

„Zároveň Česká republika do konce roku 2012 z vlastní iniciativy oznámila korekce za dalších 228 milionů eur. Všechny tyto prostředky tak půjdou na vrub státního rozpočtu, místo aby byly uhrazeny z evropských fondů,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Údaje za roky 2013 a 2014 zatím nejsou oficiálně k dispozici, ale například v červnu letošního roku byla v rámci operačního programu Podnikání a inovace vyměřena další korekce ve výši 1,8 miliardy korun.

Navzdory chybám byl však podle úřadu loňský rok pro Česko ohledně čerpání peněz nejúspěšnější od jejího vstupu do EU – její čistá pozice byla 3,2 miliardy eur.

V dalších sedmi letech může Česko čerpat přes 650 miliard

Současné programové období začíná letos a skončí v roce 2020. Česko by v tomto období mohlo získat 651,7 miliardy korun. Vláda ve středu schválila sedm z devíti operačních programů, přes které by Česko mohlo čerpat peníze z EU.

Českými prioritami jsou investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje, životního prostředí či energetické účinnosti, které pomohou zvýšit konkurenceschopnost českých firem a zlepší v zemi kvalitu života.

České straně se podle MMR tento týden podařilo přesvědčit Evropskou komisi, aby ustoupila od většiny z 88 připomínek k čerpání peněz z fondů EU (více čtěte zde). O připomínkách s ní jednala v úterý pomocí telekonference, která trvala pět a půl hodiny a následně jednala ve čtvrtek s jejími představiteli celý den v Praze.

Krátce před půlnocí pak  mluvčí ministerstva pro místní rozvoj oznámila, že se Česko s komisí na většině sporných bodů shodlo a podpis dohody za obě strany bude zveřejněn během letních prázdnin či nejpozději v září.

S komisí se však Česko neshodlo na několika tématech, například na financování začleňování Romů do společnosti. Brusel po Česku chce, aby stanovilo kritéria, podle nichž půjde poznat, že se romské rodiny opravdu začlenily. Problémem je i absence služebního zákona, který by ale Sněmovna měla schvalovat na své nadcházející mimořádné schůzi.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.