Česká republika zatím nevstoupila do systému ERM II, jehož členem země musí být minimálně dva roky před vstupem do eurozóny. Kurzový mechanismus ERM II nařizuje domácí měně pohybovat se ve stanoveném fluktuačním pásmu (pásmo, ve kterém se může kurz měny pohybovat, pozn. red.).
Nesplnění inflačního kritéria zapříčinil loňský celosvětový růst cen a některá vládní opatření. Inflace v České republice překročila stanovenou hodnotu o téměř jedno procento. V letošním roce by se už do stanoveného limitu vejít měla.
Podle analytiků by ale Česká republika v roce 2009 mohla mít problémy s fiskálním kritériem, které zavazuje vládu udržet schodek veřejných financí do výše tří procent HDP.
Maastrichtská konvergenční kritériaInflace Kritéria povolují maximálně 1,5procentní odchýlení od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací (loni ČR měla inflaci 6,4 procenta, referenční hodnota byla 4,1 procenta).
Poměr vládního rozpočtu k HDP nesmí překročit tři procenta (ČR loni vykázala poměr 1,2 procenta, letos zřejmě limit přesáhne).
Poměr vládního dluhu k HDP může být maximálně šedesát procent, je možné překročení v případě, že tento poměr výrazně a soustavně klesá (ČR v roce 2008 měla sledovaný poměr 28,8 procenta).
Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí s nejnižší inflaci (ČR měla loni 4,7 procenta, referenční hodnota byla 6,6 procenta).
Země se musí alespoň dva roky před vstupem do eurozóny stát členem systému ERM II a udržovat tak svůj kurz ve stanoveném fluktuačním pásmu (ČR zatím není členem kurzovního mechanismu ERM II). |
"V příštích letech by měla Česká republika opět plnit i rozpočtové kritérium, problémem by ale mohl být rozpočtový schodek. Klíč k euru má tedy v ruce zejména vláda a její fiskální politika," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Podle ministerstva financí ale nemá jednorázové neplnění některého z kritérií velkou vypovídací hodnotu o připravenosti země na přijetí eura k určitému budoucímu datu. Pro Evropskou centrální banku a Evropskou komisi je podle vyjádření ministerstva relevantní plnění kritérií v roce, který přijetí měny předchází.
Ani plnění všech požadovaných ukazatelů ale nemusí nutně znamenat možnost automatického přijetí eura. Evropská unie požaduje, aby země byla schopna udržet své dobré výsledky i v budoucnosti. V posledních letech se přitom bere v úvahu spíše dlouhodobá než střednědobá udržitelnost.
Euro, nebo koruna
Stanovení přesného data příjetí jednotné evropské měny česká vláda už několikrát odložila. Začátkem letošního roku se premiér Mirek Topolánek zavázal, že 1. listopadu vláda oznámí datum přechodu na euro. S jejím pádem se ale tento termín zřejmě oddálí. - více zde
Podle politiků i ekonomů je reálným datem přijetí eura nejdříve rok 2013 nebo 2014. To potvrdil i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, který nedávno prohlásil, že nejpravděpodobnějším termínem jsou roky 2013 až 2015.
Miroslav Ševčík z Liberálního institutu si myslí, že s přijetím eura není důvod spěchat. "Naše relativně samostatná měnová politika nám zatím dovolila eliminovat nejtvrdší dopady finanční krize. Takové štěstí nemají mnohé země eurozóny a euro je nezachránilo ani před vážnými fiskálními potížemi. Naopak euro může jako bacil nakazit i relativně zdravější ekonomiky," uvedl.
Eurozóna má v současné době šestnáct členů. Česká republika by do čtyř let měla být obklopena zeměmi, které používají euro. V Německu a Rakousku se platí eurem od začátku jeho fungování, Slovensko do eurozóny vstoupilo na začátku roku 2009. Polská vláda schválila na konci října harmonogram přijetí eura od 1. ledna 2012.
Aktuální ekonomická situace ale plány zemí na rychlé přijetí eura nabourává. Vážné hospodářské problémy kvůli krizi mají například některé pobaltské země, které se chystaly přejít na euro co nejdříve. S dopady krize jen s obtížemi bojuje také Maďarsko.
