Konkurz největší české textilky, Oděvního podniku (OP) Prostějov, má své pokračování. Na úterní, třetí schůzi věřitelů firmy zazněly důležité informace, a to jak pro zaměstnance společnosti, tak pro její obchodní partnery a zákazníky.
Současné vedení OP, které je složeno z dlouholetých zaměstnanců firmy a odpovídá insolvenčnímu správci Jaroslavu Svobodovi, totiž představilo plán na další způsob fungování firmy.
Podle něj by mělo do konce srpna skončit asi 32 ze současných 53 prodejen. Ty zbývající by sice měly být v krátkodobém horizontu schopny přežít a vydělávat, ale pouze ze současných zásob. Těch má prý krachující firma na zhruba jeden rok provozu a může jimi průběžně zásobovat prodejny.
Podezření na vyvedení výroby měly i banky
Přežít by mohla podle znalců jen takzvaná výroba měřenek, tedy obleků na míru šitých průmyslovým způsobem. Jejich provoz by se však časem mohl přestěhovat z mateřského závodu v Prostějově do menších a tedy více odpovídajících prostor. Firma takto denně vyrábí zhruba 120 obleků.
Právě k měřenkám jako k jediné lépe fungující části podniku se objevilo zásadní podezření.
Vývoj kauzy OP25. ledna 2. března 26. dubna 3. května 25. května |
Insolvenční správce Svoboda v úterý uvedl, že se bývalý generální ředitel firmy Jiří Tuvora pokusil jejich výrobu i se značkou vyvést mimo firmu. "Ztratil mou důvěru. Firma v první polovině dubna podepsala smlouvu se společností Modest, kterou spoluvlastní Tuvora, jenž měl jednat s konkurenty dlužníka o vyvedení výroby měřenek," uvedl Svoboda před soudem s tím, že se teď zjišťuje, k čemu skutečně došlo.
Podle úterního vyjádření Tuvory je to nesmysl a jen se snažil zapojit do systému distribuce měřenek další firmu. "Je fakt, že jsem neuvedl, že v ní mám také podíl," přiznává Tuvora. Podle něj jen správce hledá viníka současné špatné ekonomické situace firmy.
"Podnik se jim hroutí pod vedením staronového managementu. Klienti ztratili důvěru, když zjistili, že se vrátili lidé, kteří podnik přivedli do konkurzu," dodal.
Faktem ovšem je, že určité podezření na nestandardní postup měl i syndikát největších bank, které podniku půjčily přes miliardu korun. Jeho hlavní člen – Česká spořitelna (ČS) – v úterý potvrdil, že se syndikát dohodl, že najme firmu Deloitte, aby provedla forenzní audit podniku.
Bylo to už v době, kdy byl OP v insolvenci, a ostatní věřitelé by tak mohli syndikát napadnout, že zbytečně zvyšuje náklady firmy. Česká spořitelna to ale odmítá. "Náklady na audit šly na vrub bank," uvedla mluvčí banky Kristýna Havligerová.
Soudce Kozák trval na svém
Spořitelna v úterý vedla svůj soukromý boj se soudcem Janem Kozákem, který konkurz řídí a již dříve ji vyloučil z možnosti o něm hlasovat. Své rozhodnutí zdůvodnil tak, že banka OP před krachem příliš ovládala a tvořila tak s podnikem koncern.
Výsledkem je, že konkurz stále nemá věřitelský výbor a jeho pravomoci náleží soudci Kozákovi. Česká spořitelna se v úterý proto pokusila převést pravomoci věřitelského výboru na schůzi věřitelů, což by ji vrátilo do hry. To se ale nepodařilo, protože ji Kozák nenechal o návrhu hlasovat a ostatní věřitelé byli většinou proti jejímu návrhu.
V případu běží několik odvolání u Vrchního soudu v Olomouci, jenž by měl do dvou měsíců rozhodnout, zda soudce mohl banku v konkurzu takto omezit. Pokud by vrchní soud bance vyhověl, může se celý případ vrátit na začátek a vyloučeno není ani zrušení konkurzu a opětovný pokus o reorganizaci.
I proto v úterý soudce Kozák, jenž ostřílené právníky většiny věřitelů řídil pevnou rukou, nepřipouštěl diskuse o možných způsobech rozprodeje podniku. V podstatě je tak konkurz na mrtvém bodě, dokud vrchní soud nerozhodne.
Do rozhodnutí by měli insolvenční správce a management firmy připravit detailní varianty, jak naložit s podnikovými prodejnami, zásobami a výrobou měřenek.
