České dělníky musí nahrazovat cizinci

Práce u montážní linky nebo u šicího stroje za deset tisíc korun - děkuji, nechci. Tuto větu čím dál tím častěji slýchají podniky i úřady práce. Namísto českých zaměstnanců tak musí najímat lidi ze zahraničí. "O práci, za kterou nabízíme mzdu na úrovni celostátního průměru, není zájem," říká Jiří Grund, majitel stejnojmenné firmy na výrobu koupelnových předložek. Podnik zaměstnává zhruba dvě stě lidí, z toho více než šedesát jsou Polky a Bělorusky. "Naši lidi raději než aby šli pracovat, tak přemýšlejí, zda se jim spíše vyplatí využít sociální síť a podpůrné dávky," dodává Grund, který svůj podnik vybudoval na Trutnovsku se zhruba šestiprocentní nezaměstnaností.

V Isolitu-Bravo v Jablonném nad Orlicí, kde se vyrábějí domácí spotřebiče, lze zase spatřit zhruba padesátku pracovníků převážně z Mongolska. "Kdybychom měli dost vlastních lidí, asi by nás to vůbec nenapadlo," říká Kvido Štěpánek, ředitel Isolitu-Bravo, kde pracuje 420 lidí.

Pro Čechy nepříjemná, průměrně až podprůměrně placená práce má pro cizince kouzlo především vlivem odlišného kursu jejich měn. "Děvčata, která pracují jako šičky, si v tuzemsku vydělají šest až dvanáct tisíc korun, zatímco u nich doma by za stejnou práci dostala v přepočtu maximálně dva tisíce korun," vysvětluje majitel zprostředkovatelské agentury práce P-TEX Miroslav Popovský.

V České republice je podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zaměstnáno necelých čtyřicet tisíc cizinců, dalších více než padesát tisíc jsou Slováci, kteří ovšem v zemi nepotřebují pracovní povolení. Zatímco jejich počet v posledních letech roste, zejména Východoevropanů ubývá kvůli zpřísňování podmínek pro pobyt cizinců u nás.

Ministerstvo práce upozorňuje, že se množí případy, kdy se firmy různými kličkami vyhýbají povinnosti žádat pro lidi ze zahraničí pracovní povolení. "Podnikatel si třeba založí v tuzemsku novou živnost a zahraniční dělníky přijme jako formální společníky a ti nepotřebují pracovní vízum," říká Miloš Tichý z ministerstva práce. Lidí, kteří v zemi takto pracují, je tak spolu s ilegálními dělníky podle ministerstva zhruba stejně jako cizinců s povolením.

Podnikatelé však prohlašují, že sama vláda zkomplikovala zaměstnávání zahraničních dělníků nedávným zpřísněním cizineckého zákona. "Přivezeme si Bělorusky, zaučíme je, a když jsou nejlepší, tak musí jet zase domů," tvrdí Grund. Cizinci dostávají povolení pouze na rok, pak o něj musí znovu požádat a po třech letech si musí jet pro případné další povolení k pobytu u nás do své země.

Některé podniky proto kromě zaměstnávání cizinců ještě navíc zadávají práci do zahraničí. "Zadali jsme zakázky textilkám na Slovensku, v Bělorusku, Ukrajině a Srbsku," říká personální ředitel Jitexu Písek Koloman Huťťan.

Podle něj je na Slovensku podobná situace jako u nás - za prací tam dojíždějí lidé se zemí s nižší životní úrovní. "Slovensko je však pomyslnou hranicí, v dalších zemích již zaměstnávají továrny hlavně domácí lidi, kteří si váží každé práce," sdělil Huťťan.