Ve firmách vrcholí valné hromady a na těch se majitelé cenných papírů dozvídají, kolik jim jejich akcie za loňský rok vydělaly. Schvalují se dividendy. Jednu z nejvyšších svým majitelů vyplatí ČKD Pragoimex, 18 tisíc korun na akcii za 100 tisíc.
Štědrý je s 2600 korunami na akcii Stock Plzeň, celá částka 678 milionů však putuje německému akcionáři. Mezi přeborníky patří i ČSOB s 2023 korunami na akcii, celkem přitom vyplatí přes deset miliard korun.
Dělená radost ze zisku
Podle Petry Doležalové, manažerky České kapitálové informační agentury, která sleduje informace o firmách, hlásí společnosti s nejvyššími dividendami i vyšší zisky než loni. Podle ní zisky firem kopírují růst ekonomiky.
"S rostoucími zisky se také zvýšila ochota vyplácet vyšší dividendu," říká s tím, že do průběžného žebříčku top 10 se dostala i Burza cenných papírů, která letos vyplácí dividendu vůbec poprvé.
Štědré jsou i všechny z nejobchodovanějších firem pražské burzy kromě Philip Morris.
Podle analytikaWood & Company Tibora Bokora mají české firmy dost peněz, málo dluhů, a tak si "mohou dovolit vyplácet vyšší dividendy, než jsme dosud byli zvyklí".
"Na druhou stranu už však často nemají kam růst, což je příklad Českého Telecomu nebo Komerční banky. Ty by tedy měly větší část zisků vyplácet akcionářům. V jejich případě čekáme v budoucnu ještě vyšší dividendy, jsou na vrcholu investičního cyklu," dodává.
Naopak ČEZ a Zentiva, kterou koupil farmaceutický kolos SanofiAventis, utrácejí část vydělaných peněz za nákup firem v cizině, a proto platí méně, než by si mohly podle svých výsledků dovolit. Akcionářům to nevadí, protože je v tom budoucnost firmy.
"Dá se říct, že pokud společnost vyplácí velkou část zisku, pak jde o uhasínající odvětví, čili jinými slovy - dobrá dividenda neznačí vždy dobrou společnost," varuje Bokor.
Celkový účet, kolik letos dají firmy svým akcionářům, bude znám až za měsíc. Vloni jen zahraničním majitelům odeslaly 63 miliard korun, letos se odhaduje číslo o dvacet miliard vyšší.
Majitelé akcií těží ze silného růstu ekonomiky více než zaměstnanci, kterým stoupají platy průměrně o čtyři procenta ročně, někde však jen o inflaci. V posledních čtyřech letech vzrostly například zisky průmyslových firem o 350 procent, zatímco hrubá průměrná mzda jejich zaměstnanců o pouhých 30 procent na 18 300 korun, vyplývá to z posledních údajů Českého statistického úřadu.
Ale bez zahraničních firem by tu tak silný ekonomický růst nebyl, podotýkají analytici i politici. A relativně levná pracovní síla zatím stále dokáže lákat další investory.
"I když v některých oborech docházejí lidi a přitom platy zvednout nejde, protože by to museli udělat všichni a investice by se přestala tolik vyplácet," říká anonymně jeden z personalistů, který nabírá lidi do českých poboček zahraničních společností.
To, že se firmám daří, těší i státní pokladnu. Vloni příjmy z daní firem stouply, jakkoliv stát daně o dvě procenta snížil. Veškeré daně přitom sytí většinu státního rozpočtu.
Letošní výsledky by měly jít ve stopách loňských úspěchů.
"Mimořádné výsledky má ČEZ a bankám se daří dobře - když se odečtou jednorázové položky, pak jim stabilně roste roční zisk o hezkých 15 procent. Daří se také realitám, podle našich propočtů se vloni zvedly tržní ceny nemovitostí o 15 procent," říká Bokor.
Dým nad Philip Morris
Jedinou z firem, jejichž akcie patří na pražské burze mezi nejoblíbenější, ale které se nedaří, je Philip Morris. Může za to zvyšování spotřebních daní na cigarety, které bude pokračovat až do roku 2008 na úroveň daní v EU.
"Když si vezmete, že z krabičky cigaret za 45 korun jen 10 až 12 korun jde výrobci a zbytek padne na daně a ty mají vzrůst ještě zhruba o dalších 20 korun, pak je to špatné, říká Bokor.
"Normálně by výrobce promítl vyšší daň do ceny, ale zvedla se konkurence levných cigaret z Německa, které kupuje 60 procent lidí, a proto to zvýšení daní vzali z vlastních marží a zisk jim klesl. Začali vyrábět i levné Next a Clea - snaží se podchytit část trhu, ale už nikdy nebudou mít nad 70 procent podíl," dodává.
