V procentním vyjádření nejvíce ztratil IKS Peněžní trh Plus, jenž patří do skupiny Komerční banky. Jeho výnos za uvedené období činil minus 5,2 procenta. Zároveň z něj jeho klienti vybrali téměř tři miliardy korun. Celkem tak z fondu odteklo dvacet procent z jeho majetku.
Podobně se nedařilo největšímu tuzemskému peněžnímu fondu Sporoinvest ze stáje České spořitelny. Jeho prodělek vyjádřený v procentech byl sice nižší – ztratil 2,7 procenta, ale lidé z něj vybrali více než osm miliard korun. To obnáší pětinu jeho majetku.
Do trojice nejvíce postižených fondů patří fond KBC Multi Cash CSOB CZK, z něhož odteklo pět a půl miliardy korun.
Důvodem prodělků a úprku klientů jsou investice, které některé konzervativní fondy udělaly do aktiv, jež byla následně tvrdě zasažena finanční krizí.
Jak již dříve několikrát přiznali jejich zástupci, peněžní fondy v dobách velkého ekonomického růstu investovaly trochu riskantněji, než by se na jejich zaměření slušelo. Potřebovaly totiž dosahovat výnosů, které by alespoň mírně překonaly úroky na bankovních účtech. Mnoho lidí se tím nechalo nalákat a teď zjišťují, že prodělávají.
Peněžní fondy investovaly třeba do dluhopisů, které vydaly islandské banky, jež se kvůli krizi dostaly do problémů, ale pravděpodobnost toho, že peníze vrátí, je nízká.
Kromě problémových bank investovaly i do běžných firem, jež jsou zasaženy krizí. Správci fondů tvrdí, že pokud budou dluhopisy držet až do doby jejich splatnosti a nebudou je prodávat za aktuální cenu na trhu, nepřijdou k přímé ztrátě.
Úprk investorů z jejich fondů takovému scénáři nenahrává. Aby správci mohli odcházející klienty vyplácet, musí prodávat část majetku i se ztrátou.
