ČTĚTE TAKÉ:
Co budeme jíst v příštích letech?
Jeho stánek údajně ve tvaru hory Říp byl ve srovnání se stánky polské nebo maďarské reprezentace hodně nenápadný. Omezil se na rozdávání katalogu potravinářských firem a institucí.
"Zaznamenáváme si jednotlivé dotazy, které zpracujeme do portfolia, na jehož základě pak vytváříme další strategii prezentace zemědělství a potravinářství pro budoucí období," řekl ředitel odboru zahraničního protokolu a propagace ministerstva Petr Poláček.
Výrobci si pochvalovali
Výrobci z Česka, kteří se veletrhu zúčastnili, si však práci ministerstva pochvalovali. "Díky servisu, který jsme měli od ministerstva, jsme se nemuseli o nic starat a mohli jsme se věnovat jen jednáním," řekla Hana Votánková, obchodní ředitelka firmy Leros, která zde prezentovala své léčivé čaje.
"Jsme velice spokojeni. Hodně pomohlo, že náš výrobek Müsli Mix v tetrapaku byl letos zařazen mezi novinky," tvrdila manažerka pro export firmy Emco Eva Marečková. Uvedení v katalogu nových výrobků přivedlo ke stánku celou řadu zájemců.
Svou produkci na veletrhu prezentovala i firma Hamé Babice. Alika z Čelekovic na Hané nabízela sušené ovoce a pražené arašídy, olomoucký Kvadrix instantní čaje, Nový věk z Českých Budějovic biologické a dietetické produkty, prostějovská Palírna U zeleného stromu alkoholické nápoje, především absint, Pinelli energetické nápoje Semtex a Erektus.
U stánku Nowaco byl velký zájem o tekutou zmrzlinu Nowero a jogurtové nanuky. Pragosoja přijela s cereálními výrobky. Zastoupeny byly i Templářské sklepy Čejkovice s vínem a brněnská firma Snailex, která se zaměřuje na šnečí produkty.
"Vozit šneky do Francie může vypadat jako nošení dříví do lesa. Ale tak to není," tvrdil majitel firmy František Kováč. "Nabízíme i šnečí játra, kaviár, paštiku a šnečí polévku."
Poláci se prosazují
Účast nových evropských států na veletrhu byla pečlivě sledována a v médiích hodnocena. Noviny zaznamenaly návštěvu polského ministra zemědělství. Není divu, Polsko představuje pro francouzské producenty největší hrozbu.
Následují tři země se silným potenciálem - Estonsko, Litva a Lotyšsko. Prosadit by se mohlo i Maďarsko. Mezi nejméně "nebezpečné" země řadí Francouzi Českou republiku.
"Určitě se na trhu objeví lokální a regionální produkty, ale na druhou stranu polské jogurty nebo české džusy budou jen těžko konkurovat velkým značkám," myslí si mezinárodní ředitel Sialu Gilles Saint-Georges Chaumet. Výhodou nových členských států je bezkonkurenční cena.
Polská rajčata jsou dvakrát levnější než francouzská. Stejný rozdíl je u květáku: pokud je francouzského původu, prodává se v hypermarketech za dvě eura, polský květák stojí méně než euro. Vysvětlení je jednoduché: hodinová cena pracovní síly v Polsku je pět eur, ve Francii patnáct.
