ČTĚTE TAKÉ:
Pacienti si možná lázně budou platit sami
Je to poprvé, co vyhlášku ministerstvu zdravotnictví navrhuje nestátní komora. Dosud tak činil odbor ministerstva.
Lékařská komora předloží takzvaný Indikační seznam, který upravuje dobu, po kterou mohou lázně poskytovat klientům péči hrazenou ze zdravotního pojištění.
V novém návrhu jsou však desítky druhů nemocí ze seznamu vyloučeny a pacient si bude muset léčbu hradit sám.
Podle majitelů lázní půjdou platby pacientů do desítek tisíc korun. "Prostředky jsou omezené a musí být vynaloženy nejefektivnějším způsobem," uvedla Eva Klimovičová, která seznam zpracovala.
Ministr zdravotnictví David Rath v pondělí řekl, že se bude řídit právě jejími doporučeními.
Teď jeho plán prosazuje jeho blízká kolegyně Klimovičová, jež je známá inzertní aférou.
Ta propukla poté, co televize zveřejnila nahrávku skryté kamery z farmaceutické firmy Pfizer, na níž Klimovičová firmě nabízí, že když koupí inzerci v časopise lékařské komory, pomůže komora firmě prosadit její zájmy. - více zde
Nový seznam přichází v době, kdy už beztak do lázní jezdí čím dál méně Čechů. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna, která registruje přibližně 6,6 milionu - tedy 65 procent všech pojištěnců - zaplatila v roce 2000 lázeňskou péči 86,5 tisíce klientům, dalším zhruba 16,5 tisíce na lázně přispěla.
V roce 2004 však na lázně zaplatila už jen 80 154 lidem a přispěla 12 176 klientům. Konečné výsledky za rok 2005 ještě nejsou zpracovány, podle dostupných informací však i loni došlo k dalšímu poklesu.
Přibývá naopak lidí, kteří si léčení hradí sami, jejich pobyty v lázních jsou však kratší. "V roce 2004 navštívilo naše lázně 7700 klientů, kterým pobyt nehradila zdravotní pojišťovna, loni to už bylo o dva tisíce klientů více," uvedla Kateřina Tomášková z obchodního oddělení Priessnitzových lázní v Jeseníku.
"Obvyklá délka pobytu u klientů zdravotních pojišťoven je 28 dní, u samoplátců 5 až 7 dní," doplnila.
Díky rostoucímu počtu platících pacientů zatím lázeňské domy hlásí stejné nebo mírně rostoucí celkové počty hostů a tržeb.
To se však s novým seznamem může výrazně změnit. Pokud by si museli někteří pacienti svou léčbu hradit, mnozí z nich by své pobyty zkrátili nebo by do lázní nejeli vůbec.
Lázně se proto obávají o svoji budoucnost a zvažují, že budou své nové klienty lákat k ozdravným pobytům nebo se budou muset specializovat více na zahraniční klienty.
Odborníci odhadují, že kvůli novému seznamu by se do existenčních problémů mohla dostat až třetina lázeňských domů.
"Současný trend považujeme za učiněné neštěstí. Pro malé lázně to je likvidace, pro nás komplikace," uvedl Jiří Milský, který v Karlových Varech provozuje čtyř- a tříhvězdičkové lázeňské domy Imperial, Sanssouci a Švýcarský dům. Říká to i přesto, že 95 procent jeho hostů tvoří cizinci a česká klientela trvale klesá.
V ostatních částech země převládají Češi, kteří tvoří 80 až 90 procent klientů. Za hranicemi to chtějí změnit. Podle ředitele lázní v Luhačovicích Josefa Krůžely německé pojišťovny sondují možnosti, jak dovézt své klienty do Česka. "Žádají po nás však reciprocitu, tedy aby Češi jezdili i k nim," uvedl Krůžela.
Poskytovatelé lázeňských služeb v posledních letech investovali desítky milionů na opravy budov a rozšíření služeb. "Jako novinku nabízíme pobyt, který má mnoho výhod pobytu u Mrtvého moře. Je v něm obsažen pobyt v solné jeskyni či zábaly z bahna z Mrtvého moře," uvedla Irena Gladišová z Lázní Teplice nad Bečvou.
