Ještě v roce 1993 šilo boty na 27 tisíc Čechů. Dvacet tisíc jich ale za posledních deset let z odvětví odešlo.
Na tom, proč tomu tak je, se schoduje většina odborníků: České boty neustály levnou asijskou konkurenci. V Česku se loni vyrobilo 6,5 milionu párů bot. Z Číny se jich ale dovezlo 32 milionů.
Pro většinu Čechů je zkrátka při nakupování nejdůležitější cena. Levnou, i když ne příliš kvalitní, asijskou obuv kupuje asi 70 procent Čechů. České boty mají na trhu asi pět až deset procent. O zbytek se dělí zahraniční dovozci, zejména z Itálie, Slovenska, Španělska nebo Portugalska.
Každý Čech si za rok koupí průměrně asi čtyři páry bot. Čistě statisticky to pak znamená, že každému v botníku ročně přibudou troje boty z Asie a jedny české, nebo zahraniční.
V Číně se boty šijí za padesát korun
To nejsou příliš překvapivé výsledky vzhledem k faktu, že průměrná cena dovezených čínských bot byla 51 korun.
"V uvedených cenách není v České republice v současné době možné pořídit ani vstupní materiály pro výrobu obuvi," dodala Vlasta Mayerová z České obuvnické asociace.
Proto se čeští ševci s nadějí obracejí hlavně na zahraniční trhy. Podle Mayerové vyvážejí 70 až 80 procent produkce. Největším odbytištěm jsou země Evropské unie.
Obuvníci se zaměřují také na zboží, které není možné čínskými dovozy nahradit. To je zejména bezpečnostní, ochranná nebo zdravotní obuv.
Na půl roku ševcům pomůže připojení do unie. Na dovozy z Číny byly totiž po vstupu zavedeny kvóty. Ty ale EU nejspíš zruší už v lednu příštího roku.
Doba, kdy se českému obuvnictví celkem dařilo, přitom není tak dávná. Ještě v roce 1993 se v Česku ušilo 32,3 milionu páru bot.
