Největší cenový propad přišel v polovině roku 2014, kdy Rusko embargem zakázalo dovoz potravinářských výrobků z Evropské unie.

Největší cenový propad přišel v polovině roku 2014, kdy Rusko embargem zakázalo dovoz potravinářských výrobků z Evropské unie. | foto: Archiv, MF DNES

Čeští ovocnáři likvidují sady. Ničí je levná konkurence ze zahraničí

  • 120
Z mapy Česka hromadně mizí ovocné sady. Ovocnáři tak reagují na ruské embargo a následně vyvolaný dumping ze strany levných evropských producentů. Ovocnáři mluví o beznaději a nedoufají ve zlepšení.

Podle údajů Potravinářské komory České republiky letos ubylo více sadů než v předchozích letech: meziročně zmizelo 1 700 hektarů, tedy téměř deset procent. Za poslední čtyři roky se jejich rozloha zmenšila o více než dvacet procent.

„Likvidovány jsou staré sady, což by sice nebyl problém, ale problém je to, že nejsou nahrazovány novými. Pěstitelé jsou zejména obchodními řetězci tlačeni do stále nižších cen a tím jsou nuceni zvyšovat výnosy a intenzifikovat výrobu, aby obstáli,“ říká předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvik.

Ceny jsou dle pěstitelů tak nízké, že se běžně nevyplatí ani sběr již vypěstované úrody. „Z našeho pohledu jde o úbytek hlavně malých sadů. Ceny, za které se prodávají jablka, neuvěřitelně létají a mnohdy spadnou pod výrobní náklady. V loňském roce se prodávalo průmyslové jablko průměrně za 1,3 koruny za kilogram a nikdo to nechtěl sbírat, protože nákladově vychází jeden kilogram tohoto jablka na dvě koruny. V letošním roce vyskočila cena na 3,5 koruny a ke konci roku sletěla opět na dvě koruny za kilogram,“ říká ředitel společnosti Severofrukt z Terezína František Šiška.

Udržování sadů a jejich obnova dle Šišky vyžaduje spoustu nákladů a „nejsou to rychlé peníze“, což odrazuje hlavně mladé podnikatele. Kromě jabloní klesá také množství meruňkových, rybízových nebo broskvových sadů.

Největší cenový propad přišel v polovině roku 2014, kdy Rusko embargem zakázalo dovoz potravinářských výrobků z Evropské unie. Jak ovocnáři vysvětlují, problém nebyl v samotném zákazu vývozu do Ruska. Ten zasáhl spíše jiné evropské země. Třeba pro Polsko, jakožto zemi, ve které tvoří zemědělství takřka polovinu HDP, bylo Rusko třetím největším potravinářským odbytištěm. Po jeho ztrátě pak výpadek nahradili exportem zejména do sousedních zemí.

Paradox: o odškodnění není zájem

Pro české zemědělce je větším problémem než samotné embargo skutečnost, že musí konkurovat levným dotovaným potravinám ze zahraničí. A je zřejmé, že kvůli štědřejší podpoře zahraničních zemědělců po ruském embargu musejí někdy čelit podnákladovým cenám u konkurenčního zboží. V minulosti upozorňovali nejen na příliš levné dovozy ovoce, ale také vepřového masa.

Zemědělci však paradoxně nemají zájem ani o odškodnění. Zatímco loni se o odškodnění za ruské embargo zasazovali hodně aktivně, v současnosti již na svou situaci rezignovali.

„Finanční náhrada za ztráty vlivem ruského embarga je pro letošní rok řešena podporou ze strany EU do celkové výše 3 000 tun pro Českou republiku a bude vyhodnocena až během roku 2016. Podle podaných žádostí pěstitelů k současnému datu lze předpokládat, že určená kvóta pro Českou republiku nebude ani vyčerpána,“ dodává mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.