Podle statistik Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) za první polovinu letošního roku naopak klesly tržby o necelých čtrnáct procent.
"Byla už i horší období, ale letos je extrémně silně cítit v hospodaření silná koruna," říká prezident ATOK Josef Novák. Podle něj skutečná výroba příliš neklesá a čísla je potřeba očistit od propadu kurzu. Euro za první polovinu roku kleslo o více než desetinu.
Největší, téměř pětinový propad zaznamenali výrobci oděvů. Tržby však klesly všem oborům sdruženým v ATOK.
Podle Nováka však i přes současnou krizi zůstávají v oboru firmy, které se se silnou korunou a asijskou konkurencí umí vypořádat. "Jen se více píše o těch, které propouštějí a končí," uvedl Novák. Podle něj už firmy, které byly schopné přežít doteď, většinou našly způsob výroby a trh, který jim umožní dál přežít.
Například broumovská Veba, kterou Novák vede, se začala orientovat na brokát, látku pro tradiční africké oděvy. Letos jí stouply tržby i přes pokles kurzu o patnáct procent. "Se stejným kurzem bychom byli na zvýšení tržeb o čtvrtinu," dodal Novák. Nahoru jdou ještě stále také výrobci technických textilií.
Za tři roky ubylo 20 tisíc zaměstanců
Kvůli poklesu tržeb a čím dál horší situaci v oboru ubývá zaměstnanců. Za rok pracuje v textilním průmyslu o tři tisíce lidí méně. A za poslední tři roky jich ubylo téměř dvacet tisíc na současných 52 tisíc.
Propouštění přitom bude dál pokračovat. Například tento týden oznámil další snížení počtu zaměstnanců havlíčkobrodský výrobce spodního prádla Pleas. Ten zavře do konce listopadu závody v Chotěboři a Čáslavi, kde pracuje přes 200 lidí. V úterý oznámila propouštění litvínovská přádelna Schoeller, která zeštíhlí o 65 lidí, tedy zhruba deset procent zaměstnanců.
Textil také patří k odvětvím s nejnižšími platy. Mzda letos sice zaměstnancům stoupla o sedm procent, v průměru však mají 14 600 korun. Celkové náklady na mzdy navíc firmám klesají méně než tržby, což ukazuje na snížení produktivity práce.
