Už letos ale může tento rozdíl skoro úplně zmizet. Češi nově platí třicet korun u lékaře i za recept, šedesát za den v nemocnici a devadesát na pohotovosti.
Právě to výrazně zvýší výdaje rodin směřující do zdravotnictví. Ty přitom značně stouply už za uplynulých šestnáct let.
Výdaje na léky a ostatní zdravotnické pomůcky se mezi lety 1989 a 2006 zvýšily více než třicetinásobně. Zčásti kvůli tomu, že pacienti za ně musí více doplácet, zčásti proto, že mnohem více investují do nejrůznějších vitaminových preparátů a speciálních výživ.
Podobným vývojem měnící se podoby výdajů rodiny si prošly všechny vyspělé země a Česko jde tou samou cestou. S tím, jak lidé bohatnou, utrácejí například čím dál méně ze svých příjmů za potraviny. V porovnání s Němci je to ale stále dvakrát více.
Výdaje na bydlení už jsou ale k těm celkovým v obou zemích srovnatelné. Dokazují to údaje statistiků, podle nichž už několik let české domácnosti více zatěžují výdaje za bydlení a energie než za potraviny.
"Směřujeme k tomu, že nám bydlení postupně vezme až třetinu výdajů – tak, jak je to obvyklé v západní Evropě," potvrzuje analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Bydlení a energie navíc dosud zdražovaly mnohem rychleji než potraviny. Zatímco potraviny jsou podle statistiků oproti roku 1989 zhruba třikrát dražší, výdaje za bydlení a energie se zvýšily až desetinásobně. Nevyrovná to ani skok v cenách potravin v posledních měsících.
"Navíc dále pokračuje deregulace nájemného a ubývají energetické zdroje, takže se dá předpokládat, že tyto komodity budou i nadále zdražovat rychleji než ostatní," říká analytik Patria Finance David Marek.
Na rozdíl od energií se mezi potravinami najdou i takové, za něž Češi dávají i v absolutních částkách téměř stejně jako před devatenácti lety.
Díky zdravějšímu životnímu stylu snížili obyvatelé Česka spotřebu živočišných tuků – za máslo nebo hovězí maso tak v roce 2006 (z nějž pocházejí zatím poslední roční údaje o útratách domácností) neutráceli o moc více než v roce 1989.
Razantní pokles spotřeby tak vyrovnal i zdražování těchto položek. V kurzu jsou naopak sýry, balené vody a čerstvá zelenina, které zabírají v košíku stále více místa.
Nové technologie zase výrazně ovlivnily strukturu výdajů za poštu a telefony. Přestože známka na dopis stála v roce 2006 7,50 Kč oproti rovné koruně v roce 1989, útraty za poštovní služby se zvýšily mnohem méně. Důvod je jednoduchý: spousta lidí přešla od psaní dopisů k posílání e-mailů, které nic nestojí.
Naopak u telefonování udělal technologický pokrok řádný průvan v peněženkách. V roce 1996, kdy byly mobilní telefony v Česku ještě v plenkách, činila průměrná roční útrata za telefon přepočtená na jednoho člena domácnosti 663 korun. O deset let později, kdy je v zemi více mobilních čísel než obyvatel, už průměrný Čech utrácí za volání šestkrát tolik.
"Útraty za telekomunikační služby zvýšily také výdaje za poplatky za připojení k internetu," doplnil Marek.
