Podle internetových stránek Českého statistického úřadu se HDP ČR dostalo v roce 2003 na 73 procent průměru současné Evropské unie.
Hlavním důvodem ovšem nejsou ani tak úspěchy tuzemské ekonomiky jako letošní rozšíření unie o chudší státy. Jejich přistoupení totiž způsobilo změnu řady statistik, včetně údajů o průměrném HDP unie. Hlavní město se tak dostalo až na 164 procent unijního průměru.
Praha navíc nevytváří takové bohatství, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Mnoho českých firem má totiž v hlavním městě pouze administrativní sídlo a ve skutečnosti působí ve středních Čechách nebo třeba na opačném konci republiky. Statisticky se však jejich činnost počítá do bohatství Prahy.
Mezi hrubým domácím produktem Prahy a ostatních českých regionů zeje hluboká propast. Zatímco na jednoho Pražana připadá HDP ve výši téměř 564 tisíc korun, na obyvatele dalších krajů připadá výkon kolem 200 tisíc Kč. Metropole se také podílí jednou třetinou na všech investicích v České republice.
Úroveň ostatních českých krajů je vzácně vyrovnaná a pohybuje se od 55,7 procenta HDP u Olomouckého kraje do 67 procent v Plzeňském kraji. Největší skok kupředu udělal za posledních pět let jihovýchod republiky, tedy Vysočina a Jihomoravský kraj. Naopak HDP Karlovarského kraje za tuto dobu vzrostlo jen nepatrně a Ústecko dokonce mírně propadlo.
Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka se začíná řada českých krajů přibližovat hranici 75 procent průměrného HDP unie. Některé by tuto hodnotu mohly překročit už v dalším rozpočtovém období EU na léta 2007 až 2013 a poté by tak ztratily nárok na největší část peněz z evropských fondů.
Ke statistickému růstu bohatství českých regionů navíc přispěje předpokládané další rozšíření EU o Bulharsko, Rumunsko a případně Chorvatsko. Tyto chudé státy opět sníží průměrné bohatství unie a Česko se v očích statistiků opět posune mezi bohatší státy.
