Ministr průmyslu Martin Říman, který stojí v čele delegace EU, jež je prostředníkem v rusko-ukrajinském sporu, jedná v Berlíně s viceprezidentem ruského gigantu Gazprom Alexandrem Medveděvem.
Říman vyzval ke svolání mimořádného summitu za účasti představitelů Ukrajiny, Ruska a Evropské unie. Pokud se situace do dvou dnů nezlepší, bude podle něj nevyhnutelné ji řešit politickým jednáním na nejvyšší úrovni. Uvedl, že zainteresované strany by měly zasednout k jednacímu stolu okamžitě, pokud možno ještě ve středu.
Medveděv zase řekl, že Gazprom se pokusí využít alternativních přepravních cest, aby plyn do Evropy dostal. Ruský plynárenský gigant ale prý zatím nepředpokládá, že by se Ukrajina chtěla vrátit k jednacímu stolu a spor řešit.
Podle informací z plynárenských kruhů se Česká republika snaží uzavřít s Rusy dohodu, aby část plynu na naše území dopravovali prostřednictvím plynovodu Jamal, který vede přes polské území a vyhýbá se tak problematické Ukrajině. Informovaly o tom Hospodářské noviny.
"Je to jen pár hodin čerstvá informace, ale tato varianta je ve hře," řekl listu náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner.
Jak dlouho vydrží zásoby v Česku záleží na tom, jaké bude počasí. Při současných teplotách, které se pohybují v průměru kolem -5 °C, je spotřeba plynu 50 milionů kubíků na den. V zásobnících jsou dvě miliardy kubíků. Pokud ale začne mrznout více nebo ruský přítok vyschne úplně, vystačí zásoby na kratší dobu.
To by se však v žádném případě nemělo dotknout domácností. I při nejkrizovějším scénáři by zásoby měly u domácností pokrýt celou zimu. K omezení by se společnost uchýlila u velkoodběratelů. "Museli bychom vyhlásit druhý regulační stupeň. To znamená, že bychom velké podniky vyzvali, aby snížily spotřebu plynu na technologicky nutnou úroveň," uvedl jednatel RWE Transgas Net Jan Nehoda.
Ze zásobníků začal RWE Transgas čerpat hned ráno. Využívá také norských zásob, které podle slov Chalupského "tečou" rovnou na trh. Z Norska přichází každý den zhruba osm milionů metrů krychlových plynu.
Slovensko vyhlásilo nouzový stav
Problémy s dodávkami plynu má i Slovensko, které odpoledne vyhlásilo nouzový stav. Odběratele však zatím nebude regulovat. Po zasedání krizového štábu to oznámil ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek.
Zkrácení dodávek má na svědomí celkové omezení přísunu plynu do Evropy. Ukrajina z něj viní společnost Gazprom, ruský plynárenský monopol naopak Ukrajinu. Kyjev podle Gazpromu v noci uzavřel tři ze čtyř exportních plynovodů a není ochoten jednat s Moskvou, sdělil na tiskové konferenci v Londýně náměstek generálního ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. Ukrajina jeho slova okamžitě odmítla.
Čtěte více o přerušení dodávek do Evropy |
Dodávky nejdříve klesly na třetinu, v úterý dopoledne na čtvrtinu a ve čtyři hodiny odpoledne Naftogaz oznámil, že na Ukrajinu proudí už jen 20 procent plynu.
"Nemám takové informace, že by došlo k dalšímu krácení dodávky do České republiky," komentoval mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský nejnovější redukci dodávek pro Ukrajinu.
Jak se pozná, komu patří plynNa Slovensko vstupuji tranzitní dodávky z Ukrajiny v předávací stanici Velké Kapušany, mezi Slovenskem a Českem je předávací stanice v Lanžhotě. Každý obchodník přitom ví, kolik přesně smí z dodávek, které plynovodem přitečou odebrat. "Jde každý den o přesně stanovené množství," uvedl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský. Zbývající část suroviny putuje plynovodem dál. |
O veškerý přísun plynu přišlo během dne Maďarsko. Podle agentury Reuters dá proto maďarská vláda některým energetickým firmám pokyn, aby nejpozději ve středu v 11:00 hodin začaly místo zemního plynu využívat alternativních paliv.
Problémy hlásí také balkánské země, kam se dodávky prakticky zastavily. Tok plynu do Bulharska, Turecka, Řecka a Makedonie úplně vyschl a dovoz plynu do Rumunska klesl o tři čtvrtiny, sdělili dnes provozovatelé plynovodů v jednotlivých balkánských zemích.
Do problému se zapojuje delegace Evropské unie i jednotlivé členské státy. Pozadu nezůstává ani Česká republika. Prezident Václav Klaus si kvůli sporu na zítra domluvil schůzku s ruským velvyslancem Alexejem Fedotovem.
