V regionu střední a východní Evropy České republice konkuruje pouze Polsko. Podle šéfa CzechInvestu Tomáše Hrudy to není nic překvapivého vzhledem k tomu, že naši severní sousedé mají čtyřikrát větší trh než má Česko. Ve srovnání se světem si Česko také nestojí špatně. Obsadilo sedmou příčku.
Nejatraktivnější pro zahraniční investory jsou Spojené státy americké. Následuje Čína, Německo, Indie, pak již zmiňované Polsko, následuje Velká Británie a pak už Česká republika.
"Fakt, že Česko je sedmé na světě, je naprosto výjimečný. Všechny země před námi jsou větší, disponují nerostným bohatstvím nebo se nějakým způsobem rozvíjejí," řekl Hruda a dodal, že i umístění za Polskem, jehož trh je neporovnatelně větší, je mimořádným úspěchem.
Zdroj: CzechInvest, E&Y, pct dotázaných, kteří kriterium považují za "velmi důležité". Legenda: žlutá = dostupnost, červená = náklady, modrá = kvalita
Posun na východ? Časem přijde
Z výzkumu Ernst & Young a CzechInvestu dále vyplynulo, že Evropa si pořád drží svou silnou pozici. Na špici jsou sice pořád USA a Čína, které manažeři jmenovali mezi třemi nejpřitažlivějšími zeměmi nejčastěji, zejména Čína ale svou pozici ztrácí.
V loňském průzkumu ji jmenoval každý druhý dotázaný, letos už jen asi čtyřicet procent. Podle Hrudy je to mimo jiné důsledek toho, že čínské karty už jsou rozdány.
Do země v minulosti přišla řada investorů a nyní se obávají investovat znovu do stejného regionu. To totiž vnímají jako značné riziko. Proti světové továrně hraje i fakt, že v zemi velmi často dochází k nerespektování a porušování autorských a patentových práv. V neposlední řadě ji poškozuje i to, že náklady v zemi už nejsou tak nízké, jako bývaly dříve.
I když si Česká republika a Evropa, včetně té západní, zatím stojí v umisťování investic velice dobře, nelze podle Hrudy zastírat, že postupem času zřejmě bude pro investory méně atraktivní, protože začne zdražovat.
"Je to věc, které se asi nemůžeme vyhnout. Cílem CzechInvestu je zvyšovat životní úroveň v Česku a to není možné bez toho, aby rostly mzdy," vysvětlil s tím, že pokud se zároveň bude dařit umisťovat nové investice a poroste produktivita, bude to jen dobře.
O investice ale nebojují jen jednotlivé regiony jako je západní nebo východní Evropa proti Asii či Americe, ale i jednotlivé země. A konkurence je skutečně velká. Proto umístění nového projektu předcházejí dlouhé námluvy, ve kterých se jednotlivé země předhánějí ve slibech, které mají firmu přesvědčit, aby přišla právě k nim.
Zdroj: CzechInvest, E&Y, pct dotázaných, možnost uvést až tři možnosti
Hyundai se vrátí za dva roky
"Ideální by asi bylo, kdyby došlo k všeobecnému zákazu investičních pobídek v celé Evropě," říká Hruda. Investoři by se pak rozhodovali jen na základě reálných faktorů jako je politická stabilita nebo kvalifikovaná síla. Tak tomu ale není a investiční pobídky je proto podle Hrudy třeba brát jako ne úplně pozitivní záležitost, ale zároveň věc, bez které by Česko zřejmě stálo na úplně opačném konci žebříčku než nyní.
"Každý projekt musí být ziskový. Například u firmy Hyundai se odhad návratnosti odhaduje na dva až dva a půl roku," říká Hruda. "Není ale až tak podstatné, jestli to bude za dva nebo za čtyři roky. Důležité je, že jde o poměrně krátké lhůty".
Nejlepší image má mezi manažery Německo a Polsko. Česko je čtvrté po Velké Británii. Skutečnost je ale ještě trochu jiná. V Evropě je jednoznačným lídrem Velká Británie a Francie, které stahují kolem 18 procent investic, Česko s necelými čtyřmi procenty je sedmé. "Je třeba přeměnit tento dobrý obrázek Česka v realitu," konstatoval partner společnosti Ernst & Young Dirk Kroonen.
Pozitivní je i fakt, že se mění struktura umísťovaných investic. Největší projekty si už své místo našly, nyní ale přitahují své subdodavatele. To jsou menší, ale stále významní hráči. Ubývá také čistě výrobních investic a přibývá těch, které se orientují na služby, výstavbu call center či ústředí firem.
Na otázku, v které evropské zemi by mohl vzniknout nový Microsoft či Google, odpověděla většina dotázaných, že reálnou šanci má Německo či Velká Británie. Polsko jmenovalo sedm lidí ze sta. České republice dala šanci jen dvě procenta lidí.
| Nová pracovní místa vytvořená investicemi | ||
| Země | Celkem nových míst (2005) |
Míst na projekt (průměr 2005) |
| Polsko | 37 745 | 282 |
| Velká Británie | 27 462 | 63 |
| Francie | 20 497 | 42 |
| Česká republika | 16 438 | 171 |
| Rumunsko | 12 395 | 310 |
| Slovensko | 10 600 | 186 |
| Maďarsko | 9 939 | 163 |
| Německo | 8 964 | 95 |
| Španělsko | 7 064 | 72 |
| Rusko | 6 632 | 237 |
| Belgie | 6 030 | 47 |
| Irsko | 5 904 | 102 |
| Bulharsko | 4 131 | 217 |
| Švýcarsko | 2 786 | 49 |
| Portugalsko | 2 358 | 124 |
| Průměr - Evropa | 95 | |
| Zdroj: Ernst &Young, CzechInvest | ||
