"Novinky, jako je třeba hybridní Toyota, se stále vyrábějí v Americe," vysvětluje sedmatřicetiletý bankéř.
Žádné velké naděje v tomto směru nevkládá ani do korejské automobilky Hyundai. Ta by se měla už brzy vyjádřit, zda si opravdu vybrala pro svou továrnu pole se zelím v severomoravských Nošovicích.
Jako centrálnímu bankéři, který spolurozhoduje o úrocích a kurzu koruny, Singerovi nedělá starosti přítomnost, ale budoucnost. Když rozhoduje o úrocích, dívá se na rok dopředu.
Když jde o auta, dívá se ještě dále. Pokud totiž české ekonomice hrozí v budoucnosti problémy, měly by se řešit dříve, než koruny definitivně nahradí eura. Pak už totiž nepůjde poklesu zájmu o auta čelit slabší korunou nebo nižšími úroky.
Singer naprosto souhlasí, že v příštích letech bude automobilový průmysl tahounem ekonomiky a díky němu poroste Česko rychleji. Už dnes se auta podílejí na průmyslové výrobě celou pětinou a zaměstnávají na dvě stě tisíc lidí.
Otázkou je, co bude za deset let, kdy už Češi zřejmě budou platit eurem a budou stát kvůli vyšším platům firmu mnohem více než dnes. Podle Singera mohou mít továrny na auta problémy, podobně jako třeba automobilky ve Španělsku.
"Moje obava je, co tu za deset let bude, protože tady výrobky s vysokou přidanou hodnotou nejsou," říká Singer.
Podpora vědy a výzkumu formou stoprocentních odpočtů z daní je jen jednou z možností, jak do Česka modernější výroby přitáhnout.
Singer připomíná, že brzdou jsou i příliš vysoké daně zejména pro lidi s lepšími platy. "Lidi na výzkumy mají v evropských podmínkách sice nízké, ale v našich nadprůměrné peníze. Jejich daňové zatížení je nadměrné," říká bankéř.
Sám o tom ví své. Jako jeden z nejdůležitějších mužů v ČNB má měsíčně dvě stě tisíc korun. A z podobného platu si stát vezme od zaměstnance skoro osmdesát tisíc, dalších sedmdesát odvede firma.
Pro podporu chytrých hlav udělala současná vláda málo. Plán omezit částky, které platí bohatší lidé na sociálním pojištění, spadl pod stůl. ČSSD ustoupila komunistům výměnou za podporu zákona o nemocenské.
Euro ke spořivosti nevede
Příští týden bude Miroslav Singer se svými šesti kolegy debatovat, o kolik, kterým směrem a zda vůbec hýbat s úroky, jak se do cen zboží promítá silnější koruna, ale i třeba o tom, zda už začaly zdražovat cigarety.
Nový impulz do debaty centrálních bankéřů vnesli těsně před Vánocemi politici, kteří svorně odsouhlasili velká sociální přilepšení pro rodiny s dětmi.
V ČNB už těchto dárků napočítali pro příští rok za padesát miliard korun: největší balík tvoří zdvojnásobení rodičovského příspěvku na 7200 korun, které bude stát navíc dvanáct miliard korun.
"Tyhle kroky zvyšují podíl povinných výdajů (hlavně sociální, pozn. aut.) na rozpočtu. V okamžiku, kdy půjde ekonomický cyklus dolů, což je v kapitalismu trvalý jev, bude problém," říká Singer.
Problém bude spočívat třeba v tom, že Česko bude těžko shánět peníze nutné na spolufinancování projektů z Evropské unie. Většinu peněz, co vybere na daních, bude muset poslat na základě svých předvolebních slibů rodinám s dětmi. A ani příjmy z daní, ani dluhy státu nejsou nafukovací.
"Má se jít opačným směrem (snižování míry sociálních výdajů, pozn. aut.), má-li být euro zavedeno v čase, kdy ho chce tato vláda," říká Singer. Tím okamžikem je podle vládní strategie rok 2010.
Podle dosavadního vývoje schodků státního rozpočtu to vypadá, že žádný problém není. Loni byl vládní dluh pod třemi procenty výkonu ekonomiky, což je bruselský limit.
To, že vláda neprovedla skoro žádné dlouhodobější změny v důchodech a sociálních dávkách, naopak ještě rozdává, ale už nevytváří tak hezký obrázek do budoucna.
Dalším problémem, řečeno slovníkem centrálních bankéřů, je nepružný trh práce. To znamená, že podnikatelé například nemohou propustit na čas lidi v době, kdy se jim nedaří a nemají dost zakázek.
Lidem s nízkými příjmy se také nechce příliš pracovat, protože život na sociálních dávkách je vyjde v penězích nastejno.
Tyto věci hodnotí centrální banka každý rok, když sepisuje zprávu, jestli už je čas připravit se na euro a korunu s ním svázat. Letos tak musí učinit do konce léta.
Na otázku, jestli se něco může proti loňsku tak výrazně změnit, aby ČNB řekla ano, nechce Singer odpovídat. "Nemohu předjímat," říká. Například letos se budou dívat, nakolik budou k práci motivovat nižší daně pro nízkopříjmové rodiny. Ty platí od letošního ledna.
Pokud však Česko euro nepřijme v roce 2010 či se nějak zpozdí za sousedními zeměmi, žádné velké drama z toho Singer nedělá. Ale jen za předpokladu, že země si vede dobře a státní finance se nepropadnou do větších dluhů. "Dobře organizované země mohou bydlet vedle měnové unie několik desítek let," říká.
Vidina eura podle něj jako bič na úsporné rozpočty a menší dluhy nefunguje. "Nevěřím tomu, že se někdo bude dlouho chovat dobře jen kvůli euru," dodává.
Bankéř olympionikem
Miroslav Singer není jen centrální bankéř. Z předchozího zaměstnání, kdy působil v poradenské firmě PricewaterhouseCoopers, si odnesl i detailní znalosti o financování olympijských her v Praze. Účastnil se totiž projektu, v němž počítali, kolik by hry v roce 2020 stály.
"Hry jsou ekonomicky hrozně zvláštní zvíře. Přitahují další peníze," říká bankéř. Podle konzervativního propočtu by sice skončily s výsledkem minus šedesát miliard, ty by se však měly časem do ekonomiky vrátit z kapes turistů, investorů a lepšího image v cizině.
"Ale musíte to manažersky zvládnout a nenechat si to rozkrást před očima," dodává Singer.
Když se vrátí zpět do kůže centrálního bankéře, který vidí olympiádu optikou zvýšení státního dluhu o šedesát miliard, je opatrnější.
"To víte, že by centrální bankéř dával najevo nervozitu," říká s úsměvem. Jeho to však trápit nemusí. Pokud zůstane i na další období, z centrální banky by odešel v roce 2017.
