To je obrat od dosavadní energetické koncepce, která počítala jak s další těžbou uhlí, tak s jadernou elektrárnou. Jakou energetickou politiku tedy nová vláda zvolí, nechce-li více atomu ani uhlí? „Na to odpoví komise, která vznikne,“ říká ministr průmyslu Martin Říman.
Jádro by nám vyšlo
Stop pro jaderné elektrárny přichází v době, kdy ČEZ došel k závěru, že stavba dalších atomových reaktorů se mu vyplatí. Nebýt politiky, rozhodnutí o zahájení příprav ke stavbě dalších atomových bloků by na sebe nenechalo dlouho čekat.
"Bude-li velkoobchodní cena elektřiny vyšší než 45 eur za megawatthodinu, máme spočítáno, že se jaderný zdroj vyplatí," uvedl zdroj z vedení ČEZ.
Zhruba za tuto cenu prodává ČEZ elektřinu v letošním roce. Víc se firma nechce vyjadřovat. "Stále jsou otevřené všechny možnosti," říká ředitel rozvoje ČEZ Jiří Feist.
ČEZ připustil, že rozhodnutí o výstavbě nového zdroje, což by měly být zřejmě další dva reaktory v areálu Temelína, by bylo potřeba přijmout teď. Vydání povolení i vlastní výstavba jsou totiž tak složité, že celý proces může trvat kolem 15 let. To už bude podle ČEZ nejvyšší čas.
"V roce 2020 bude podle současných předpokladů chybět na pokrytí spotřeby obrazně řečeno další dukovanská jaderná elektrárna," říká Feist. ČEZ počítá s tím, že v roce 2020 Češi spálí o čtvrtinu víc proudu než nyní.
Uhlí není
ČEZ zahájil rozsáhlý program obnovy uhelných elektráren zhruba za 120 miliard korun, to je podle Feista řešení jen do roku 2015.
Rozhodnutí o stavbě další, nové uhelné elektrárny, která by výrobu proudu zvýšila, doposud také nepadlo. K tomu by totiž bylo potřeba zajistit uhlí na dalších dvacet až třicet let, ale to zatím není možné.
Největší ložisko hnědého uhlí, které má ve správě Mostecká uhelná společnost, je v severních Čechách pod vesnicemi, které by se musely zbourat.
"Je jisté, že v roce 2020 tady budou elektrárny chybět. Stávající zdroje budou dožívat a spotřeba elektřiny bude růst," říká Jiří Jež z energetického ústavu EGÚ Brno.
Jak velký deficit opravdu bude, podle něj teď není možné říct. Záležet bude na vývoji spotřeby elektřiny, exportu, další těžbě či dovozech uhlí, ale i na cenách proudu.
Do hry o dostatek proudu může vstoupit ještě Mostecká uhelná společnost, která zvažuje výstavbu nové elektrárny. "Jednáme s potenciálními partnery," uvedl mluvčí společnosti Radek Stavěl.
Dilema tedy zní: buď se smířit s atomem, nebo vystěhovat lidi ze severočeských ložisek. Obojí má své slabiny, jiná řešení také.
Dovážet elektřinu půjde těžko. Okolní země mají stejné nebo ještě větší problémy a pro dopravu elektřiny přes hranice jsou technické limity.
"Sázíme na energetické úspory a efektivitu," říká šéf zelených Martin Bursík. Velká část elektřiny se dá podle něj do budoucna ušetřit, vlastní výroba se pak dá zvýšit efektivnější technologií. Stát by měl podle něj jako majoritní vlastník ČEZ firmu dotlačit k tomu, aby při obnově uhelných elektráren investovala do nejmodernějších technologií, které mají až dvojnásobnou účinnost.
Takovou elektrárnu ČEZ staví například v Ledvicích, ale zopakovat to u všech zdrojů není podle Feista možné. "Nejmodernější technologie spalování uhlí jsou velice drahé," oponuje Feist, podle něhož se taková investice vyplatí, jen když je zajištěno uhlí aspoň na čtyřicet let dopředu.
Bursíkovo řešení
Poslechnout Bursíka by tedy znamenalo vědomě prodělávat, což je v rozporu s úkoly, jaké tato polostátní firma od politiků nyní má.
Bursík dále prosazuje, aby se po dočerpání uhlí vsadilo na plynové a obnovitelné zdroje. Avšak plynové elektrárny se u nás nyní nestavějí, protože jejich provoz je zatím drahý.
Investice do výstavby plynové elektrárny je na druhou stranu podstatně nižší než do uhelné či jaderné a postavit ji lze už za pět let. "S výstavbou plynových elektráren za příznivých cenových podmínek počítáme, ale nyní to nevychází," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Česko se podle energetiků nemůže spolehnout ani na masovou výstavbu větrných elektráren a zdrojů na biomasu. Evropská komise počítá s tím, že takto se bude v roce 2020 vyrábět až pětina elektřiny.
Nahradit jednu velkou uhelnou elektrárnu by ale znamenalo pěstovat biomasu na ploše až půl milionu hektarů. Biomasa - tedy rostliny jako šťovík, sláma nebo odpadové dřevo - by byla mimo jiné velmi nákladná na dopravu. Výkon elektráren je malý a musejí se dotovat, což se následně promítne v ceně proudu.
Ani populární větrníky nárůst spotřeby nepokryjí a mají i jiné slabiny. Nelíbí se správcům přenosových sítí, kteří musí jejich nárazový výkon v soustavě vyrovnávat.
"Plán výstavby větrných elektráren o celkovém výkonu 400 megawattů do roku 2010 nás přijde až na tři miliardy korun, které budeme muset vydat na fungování soustavy," upozornil generální ředitel ČEPS Vladimír Tošovský.
