Jde daleko za hranici běžného posuzování životních podmínek jen podle počtu aut, televizí či praček v domácnostech. Jejich analýza je plastickým zrcadlem, jak se v zemích, jež čekají na přijetí do Evropské unie, žije.
O tom, že středoevropskou hvězdou už dávno nejsme, neslyšíme poprvé. Podobný názor měla už ve své předposlední zprávě v roce 2000 Evropská komise. Označila nás za kandidáta třetí kategorie. O Slovinsku a Maďarsku prohlásila, že jsou tržními ekonomikami. U České republiky si neodpustila poznámku: "Má šanci se tržní ekonomikou stát".
Politici v Praze se ostře ohrazovali, v Bruselu z toho byl mírný diplomatický skandál. A tak už evropští úředníci loni kandidáty raději nesrovnávali. Politická korektnost Bruselu loni české politiky před přívalem kritiky ochránila. Studie amerických ekonomů však upozorňuje na staré známé problémy. A ony se nelepší.
Táhnou zemi ke dnu a nikdo z politiků se nezabývá jejich řešením. Korupce a špatné právní prostředí. Nejbolavější místa České republiky. Uplácení při veřejných zakázkách či na úřadech není v žádné ze zmíněných zemí vážným problémem. Jen v České republice. S právem, jeho vynucováním a dodržováním, jsme na tom velmi špatně.
"Řadu zákonů parlament schválil, ale v praxi se nedodržují, vůbec se neuvádějí do života," popsal Radomír Sabela, šéf Philipsu pro Českou republiku, jednu z největších slabin země v očích zahraničních investorů.
Lidé v Česku také mají výrazně menší šanci než Poláci, Slovinci či Maďaři, že soud v jejich případě rozhodne skutečně nezávisle. I cesta na úřad je nejprotivnější záležitostí v České republice. Pravděpodobnost, že člověk narazí na neznalého a neochotného úředníka, je tady nejvyšší ve střední Evropě.
Nevynikáme ani vzděláním či kreativitou. Maďaři i Slovinci jsou v počtu patentů a vynálezů před námi. Utíkají nám i ve vědě a výzkumu. Maďarsko zařadila do elitní skupiny moderních ekonomik po bok USA, Finska a Irska, ve své poslední studii i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Česko skončilo až ve třetí lize - moderní obory hrají podle OECD v ekonomice stále malou roli.
Maďaři si založili na úspěch už v polovině 90. let. Prodali většinu strategických firem do rukou zahraničních investorů a technologicky vyspělým firmám vyšli vstříc lákavými pobídkami o několik let dříve než Česká republika. Před rokem 1989 nebyli nijak průmyslově vyspělou zemí a namísto budování těžkého průmyslu začali pracovat na své pověsti moderní ekonomiky.
Být bohatým a mít vysokou životní úroveň neznamená automaticky být tím nejvyspělejším. Maďarsko, které je ze zmiňované čtyřky v bohatství až třetí, je v soutěži se světem úspěšnější než nejbohatší Slovinsko. Budapešť předčí Lublaň nižší korupcí, lepším právním prostředím a technologickou vyspělostí.
Jsou však i věci, v nichž Česko sousedy předbíhá. Máme výrazně lepší silnice a dálnice či příznivější ceny energií. Za Slovinskem jsme druzí v počtu osobních počítačů v rodinách a připojení na internet. V kvalitě zdravotnictví pro bohaté a chudé zeje v Česku menší mezera než ve Varšavě či Budapešti. Mezi několika desítkami charakteristik středoevropských zemí se však téměř na prstech jedné ruky dají spočítat ty, v nichž ostatní dokážeme předčit.
