"Celkový veřejný dluh odhaduji na 245 miliard," myslí si analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank. "Sázím na to, že příští vláda zvýší daně. Zaplatíme za proflákané roky bez reformy," dodává bez obalu.
Vystihl tak otázku, co bude s bobtnajícím státním dluhem letos. Předpovědi ekonomů totiž hovoří o tom, že bez tvrdých změn bude jen o málo nižší než ten loňský. Odhady jsou mezi 165 až 210 miliardami korun.
Situace bude o to obtížnější, že Česko čekají volby, které s sebou ponesou předvolební vějičky politiků. Hlavně ČSSD chce už v lednu protlačit do Sněmovny další změny, které by podle vyjádření premiéra Fischera v pořadu televize Prima představovaly pro rozpočet další asi třinácti- až čtrnáctimiliardovou ránu. Jde o vyplacení mimořádného důchodu 2 400 korun, vrácení výše mateřské na loňskou úroveň nebo zrušení neplacení prvních tří dnů nemoci. - čtěte Hospodaření státu skončilo schodkem 195 miliard korun
Na velké šetření se tedy nedá letos sázet. Pokud vyhraje levice, lidé se spíše dočkají dalšího zvyšování daní než škrtání státních výdajů.
Pravice sice slibuje opak, ale je otázkou, nakolik jen se snižováním výdajů opravdu vystačí. "Klíčové slovo je nyní rozpočtová obezřetnost," uvedl včera v České televizi předseda ODS Mirek Topolánek. Za nutnost považuje restrukturalizaci povinných výdajů státu (jako jsou například důchody), sociální, zdravotní a penzijní reformy.
Proč se vůbec ekonomové a občas i politici tolik starají o rostoucí dluh státu, když na tom ve srovnání se zahraničím zatím není Česko tak špatně?
Vysoký dluh totiž může zdražit peníze, a to všem v ekonomice včetně domácností. Dráže by si tak půjčoval nejen stát, ale také lidé na hypotéky nebo firmy na potřebné úvěry. Alarmující je hlavně rychlost nárůstu dluhu.
"Pokud zadlužení Česka poroste, ratingové agentury zhorší výhled našeho ohodnocení, koruna oslabí a centrální banka půjde se sazbami nahoru. To následně zbrzdí ekonomiku," upozorňuje na riziko Jiří Šimek z firmy Citco – Finanční trhy.
Zároveň se kvůli zadlužování také odsouvá přijetí eura, jež by přineslo stabilitu hlavně exportérům, kteří táhnou velkou část ekonomiky. "Po volbách bude klíčová síla a odhodlání vlády provést skutečnou reformu veřejných financí. Hodně napoví konstrukce státního rozpočtu na rok 2011," říká Jan Vejmělek, šéf ekonomického výzkumu Komerční banky.
