Společný průzkum společností Incoma Research a GfK Praha ukázal, že zatímco ještě na začátku devadesátých let chodili Češi pro potraviny hlavně do malých obchodů a samoobsluh, na konci dekády už dávali přednost supermarketům. Jejich obliba ale vzala rychle za své, protože je o zákazníky připravily hypermarkety.
Na hlavní nákup do nich míří 29 procent českých domácností, zatímco ještě před třemi lety to byla pouhá tři procenta. Preference supermarketů se drží kolem 25 procent, diskontní prodejny zaměřené na cenově citlivější zákazníky postupně posilují svůj vliv a představují hlavní místo nákupu potravin už pro 18 procent populace.
Další ztrátu části tržního podílu zaznamenaly maloobchodní prodejny. Letošní rok tak podle Tomáše Drtiny u Incomy potvrdil pokračování trendů nastolených v českém maloobchodě v závěru devadesátých let.
Velkoplošné prodejny už jsou neodmyslitelnou součástí české obchodní scény. Jejich vysoké preference souvisí kromě jiného i se tím, že si už tři pětiny českých domácností zvykly na pravidelné ježdění na nákup autem.
Nejvíce hypermarketů přitom přibylo za posledních třicet měsíců. V roce 2001 byly otevřeny dvě desítky nových nákupních center, přibližně polovina z nich s velkou nákupní pasáží. To je mimo jiné případ pražského centra Nový Smíchov, které se počtem prodejen stalo největším v zemi. Podobný je také ostravský Shopping Park s celkovou nabídkou obchodních ploch přesahující hranici 50 tisíc čtverečních metrů.
Nadále se také koncentrují tržby jednotlivých řetězců. Zatímco ještě v roce 1995 dosahovalo deset největších společností na českém trhu celkového obratu 40 miliard korun, pro letošek počítá Incoma u deseti největších firem s tržbami na hranici 180 miliard korun.
Nejvyšší příčky s obratem řádu třiceti miliard korun letos obsadí Makro a Ahold, na dalších místech lze očekávat skupinu Rewe zastoupenou v ČR prodejnami Penny Market a Billa, Tesco a Kaufland.
