Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Česko se v unii bude muset otáčet

  0:01aktualizováno  0:01
Pokud by se chtěl někdo při rozhodování o vstupu do EU řídít podle toho, zda Česko získá víc peněz než zaplatí, nebude to mít snadné. Bilance vypadá optimisticky - přímé platby a nabídka peněz z fondů v letech 2004 až 2006 převyšuje podle ministerstva financí očekávané náklady státu asi o 24 miliard korun.

Tento zisk se však může proměnit ve ztrátu. Peníze totiž z velké části bruselští úředníci uvolní jen v případě, že je česká města, obce či soukromé firmy přesvědčí svými projekty.

O získání peněz z unie už ví své starosta jihomoravských Šlapanic Václav Horák. "Složité je to hodně, nicméně reálné," říká k přiklepnutí více než jedné miliardy korun z předvstupního fondu ISPA.

Sdružení obcí z Podyjí usilovalo o získání peněz na projekt čištění odpadních vod dva roky. "Bez takové pomoci bychom ty kanály nikdy nepostavili. Vodné a stočné musíme držet na sociálně únosné úrovni a v rozpočtech obcí na to nejsou peníze," říká starosta.

Kdo chce čerpat evropské peníze, ten musí kromě smysluplného projektu také sám něco přidat. Unie obvykle zaplatí od padesáti do osmdesáti procent nákladů. V případě projektu Dyje schváleného loni na podzim půjde o 68 procent.

Pěti procenty přispěje Státní fond životního prostředí a zbytek zaplatí obce. Unie bude proplácet peníze proti fakturám až za vykonanou práci. Nezbytná je tedy součinnost bank, které pokryjí určitý časový nesoulad mezi příjmy a výdaji.

Úředníci v Praze, kteří budou toky peněz koordinovat, vyzývají případné uchazeče k bedlivé přípravě. "Sdělení je jednoduché: Ty peníze tam leží, tak se snažte, jinak budeme unii víc odvádět, než dostaneme," uvedla Radka Bučilová, ředitelka odboru Řídícího orgánu fondu soudružnosti z ministerstva pro místní rozvoj.

Ačkoliv je vstup plánován na květen příštího roku, s projekty se nesmí otálet. "Ti moudří si to už musí chystat. Projekt neuděláte za čtrnáct dní a taky to něco stojí. Je například třeba předem vyřídit stavební povolení, aby se to později nějak nezadrhlo," říká Horák.

Kolem toho, kolik dostane Česko z unie peněz, bylo na přelomu roku velké drama i hlavní téma summitu v Kodani, kde se podmínky vstupu definitivně dojednávaly.  Výsledkem je, že Česká republika bude z Evropy dostávat méně dotací než některé členské země, třeba Řecko a Irsko, které jsou přitom bohatší než Česko.

Více peněz mají přislíbeno i ostatní kandidátské státy. Evropští politici argumentovali faktem, že Češi nebudou muset strážit vnější  hranici unie, protože budou obklopeni členskými státy. A nebudou mít ani výjimečné náklady jako například Slovinsko kvůli uzavírání jaderných elektráren či Polsko kvůli zastaralému zemědělství.

Skutečnost, že kandidátské země budou mít nárok na méně peněz než někteří dnešní členové EU, se vysvětluje dvěma důvody. Jednak tím, že kandidátské země by stejně nebyly schopny více peněz čerpat, zejména kvůli malým zkušenostem úředníků.

Druhé vysvětlení je to, že dvojí metr je pouze dočasný. Podmínky by se měly vyrovnat v novém účetním období Evropské unie, které začíná v roce 2007. V tomto roce se bude vyjednávat úplně nový rozpočet.

Pozorovatelé mimo unii však hodnotí  výsledek debat o penězích prozaicky. "Nemají důvod, aby vás přepláceli. Když vás někdo láká do nového zaměstnání, také vám nabídne jen tolik, abyste podepsal smlouvu. Nic navíc. Stejné je to i s novými členy, kteří si spočítali, že i za dnešních podmínek se jim vstup vyplatí," míní profesor evropské politiky na Michiganské univerzitě v USA Kenneth Kollman.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Protihluková stěna podél železniční trati v Plzni
Stát chce podél kolejí protihlukové stěny, rozdělují odborníky i cestující

Stát má naplánovanou megalomanskou výstavbu protihlukových zdí na železnici za přibližně 2,185 miliardy korun. Tvrdí to drážní specialista Jindřich Berounský,...  celý článek

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.