Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozšíření plynovodu přes Německo ohrozí Kyjev, stěžuje si ČR a další země

  10:42aktualizováno  10:42
Česko a dalších devět zemí EU ze střední a východní Evropy varují před plánovaným rozšířením plynovodu Nord Stream do Německa, které má omezit přepravu plynu do Evropy přes Ukrajinu. Podle stěžovatelů je projekt rizikem jak pro Kyjev, tak i Evropu.

Symbolické otočení kohoutu plynovodu Nord Stream společnými silami provedli francouzský premiér Francois Fillon, ředitel německé energetické společnosti E.on Johannes Teyssen, německá kancléřka Angela Merkelová, nizozemský premiér Mark Rutte, ruský prezident Dmitrij Medveděv, šéf Gazpromu Alexej Miller a eurokomisař pro energie Guenther Oettinger. | foto: AP

Před rozšiřováním plynovodu, na kterém se v září dohodly západní energetické firmy s ruským Gazpromem, varovala desítka zemí EU Evropskou komisi v dopise, uvedla agentura Reuters.

Dopis podepsaly kromě České republiky také Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Země v něm vyzývají, aby byl projekt podroben pečlivému prozkoumání a debatovalo se o něm na prosincovém summitu EU.

„Postoj Evropské komise k projektu Nord Stream II rovněž zásadně ovlivní vnímání unijní společné zahraniční a bezpečnostní politiky mezi jejími klíčovými spojenci a tradičními partnery,“ stojí v dopise, z něhož citovala agentura Reuters.

Desítka států upozorňuje, že rozšíření Nord Streamu za účelem dodávek většího objemu plynu přímo do Německa by mohlo mít vážné důsledky pro Kyjev a země EU.

„Zachování tranzitní trasy přes Ukrajinu je ve strategickém zájmu EU jako celku, ne jenom z hlediska energetické bezpečnosti, ale také kvůli posílení stability regionu východní Evropy,“ píše se v dopise.

Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se v září dohodla ruská společnost Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.

Ve středu Gazprom oznámil, že pozastaví dodávky plynu na Ukrajinu, zatímco Kyjev prohlásil, že si najde levnější dodávky jinde. (více čtěte zde)

Rusko se s Ukrajinou už v minulosti opakovaně dostalo do sporu ohledně dodávek ruského plynu do této východoevropské země a Gazprom kohoutky s plynem Kyjevu opakovaně zavřel.

Plynovod přes Ukrajinu je nevyužitý

Evropa kryje asi třetinu své spotřeby ruským plynem, který je zhruba z poloviny přepravován přes Ukrajinu. Kvůli napětí mezi Kyjevem a Moskvou chce ale Gazprom najít nové tranzitní cesty do Evropy mimo ukrajinské území.

Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič už počátkem tohoto měsíce upozornil, že projekt Nord Stream 2 vyvolává otazníky i vzhledem k tomu, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent. Také on zmínil jeho dopad na tranzit plynu přes Ukrajinu, který je prý strategickou prioritou pro EU. Šefčovič zdůraznil, že projekt musí být v souladu s evropským právem.

Projekt už dříve kritizovali také premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico. Vztahy Ruska s Evropskou unií a Ukrajinou jsou napjaté od anexe Krymu v březnu loňského roku.

Plynovody Nord Stream a South Stream Rusku umožní vyhnout se dodávkám přes střední Evropu.
Autoři: ,


Témata: Euro




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.