Částka, kterou tak česká vláda, banky či podniky dluží zahraničním partnerům, dosahuje 1,51 bilionu korun a představuje tak 41 procent výkonu tuzemské ekonomiky (HDP).
"Pokles zadlužení ukazuje, že se snažíme rychleji splácet své závazky, abychom se nedostali do zbytečných problémů. V době recese je to rozhodně pozitivní zpráva," komentoval čerstvá čísla analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
Podle centrální banky se na poklesu zahraničního zadlužení podílely všechny sektory. Nejvíce však banky, které seškrtaly hlavně krátkodobé závazky. Podle Vejmělka se tak chtěly právě ony vyhnout nejvíce tomu, aby se jim při oslabující koruně prodražovaly zahraniční splátky.
Podniky se sice také snažily své dluhy splácet, ale oslabující koruna nakonec tuto jejich snahu utlumila.
Češi si berou více půjček
Zatímco v zahraničí si Češi příliš půjčovat nechtějí, v Česku jejich chuť brát si peníze na dluh od bank či dalších finančních institucí roste.
Jen za květen se zadlužení českých domácností zvedlo o sedm miliard korun na téměř 923 miliard. Meziročně pak dluhy lidí nabobtnaly takřka o 140 miliard korun. Zadlužení domácností tak oproti loňskému květnu stouplo téměř o pětinu. Každý Čech včetně kojenců nyní peněžním domům dluží v přepočtu téměř 90 tisíc korun.
Ačkoliv se lidé upisují k mnohem vyšším splátkám než v minulosti, podle ekonomů to zatím rozvoj české ekonomiky neohrožuje. "Podíl dluhu domácností na hrubém domácím produktu je v Česku oproti zemím eurozóny méně než poloviční," podotýká mluvčí ČNB Marek Petruš.
Problémem je však nyní to, že kvůli krizi stoupá počet lidí, kteří nejsou schopni své dluhy splácet. "Nárůst byl patrný již v květnových číslech a další zhoršení by hrozilo při případném prohloubení potíží podnikové sféry, které by vyvolalo růst nezaměstnanosti a následný pokles příjmů lidí," říká Petruš.
Nyní se míra nesplácených úvěrů pohybuje pod pěti procenty a ke konci roku se může zvednout na sedm procent. Ani tento růst však podle centrální banky rizikový není, protože problémy by byly až tehdy, kdyby míra nesplacených úvěrů stoupala ke dvaceti procentům.
V konkrétních případech však zadlužení dopadá na lidi těžce. "Evidujeme dvojnásobný nárůst klientů, kteří nejsou schopni splácet své dluhy a jsou blízko exekuci či osobnímu bankrotu," říká ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Klienti poradny mají často velké psychické problémy a rozpadají se jim rodiny.
