Ke stejnému závěru došlo v poslední době několik na sobě nezávislých studií mezinárodních finančních institucí, například Ernst & Young a PriceWaterhouse Coopers.
Jen 11 procent příležitostí, které loni investoři s vládní podporou vytvořili, je určeno lidem s vysokoškolským vzděláním. Dva ze tří nových zaměstnanců jsou naopak dělníci. Vzestup domácí ekonomiky, který je především dílem zahraničních investorů, je tak postaven hlavně na montážních závodech velkých světových koncernů.
Navzdory tomu má však člověk s vysokou kvalifikací větší šanci, že získá atraktivní práci u zahraničního investora než u jiného zaměstnavatele: ze všech nových pracovních míst, která loni v zemi vznikla, byla jen tři procenta pro lidi s vysokou kvalifikací.
Až na výjimky investoři neuvažují o tom, že by v Česku kromě montážní linky postavili i výzkumné či vývojové centrum. Kromě IBM a Accenture sem nepřišel investor, který by zaměstnal jen české mozky. Firmy z oblasti na znalostech postavené ekonomiky se České republice až na výjimky spíš vyhýbají.
Netěšíme se pověsti země vzdělaných lidí. Univerzitní diplom má jen necelá desetina lidí; to je zlomek oproti zemím, které jsou atraktivním cílem pro výzkumná a vývojová centra, a tedy investice s velmi vysokou přidanou hodnotou.
VIrsku má vysokoškolské vzdělání pětina společnosti a vysoce kvalifikovaných lidí velmi rychle přibývá. V USA se diplomem může pochlubit každý třetí a ve Skandinávii více než polovina společnosti. S těmito zeměmi se v souboji o špičkové investice měřit nemůžeme. Změna poměrů se zatím nerýsuje, vzdělání zůstává exkluzivním zbožím.
Vládní garnitura zatím dokázala nabídnout úlevy jen továrnám, nikoliv výzkumu, vývoji a strategickým službám. Program se nyní připravuje.
"Ale nebudou tam daňové prázdniny jako u zpracovatelských firem," říká náměstek ministra průmyslu Václav Petříček. Ministerstvo financí je odmítlo s tím, že by připravily státní rozpočet o peníze.
Firma tak paradoxně nebude platit daň z příjmu z výrobní linky, ale zaplatí ji ze zisku vývojového centra. To velkým koncernům nezní příliš přitažlivě. Politici, ekonomové i domácí podnikatelé začínají v poslední době stále silněji diskutovat, jestli má podpora výrobních závodů smysl.
Českým exportérům vadí, že silný příliv investic žene vzhůru českou měnu a snižuje jejich zisky. Několik desítek firem už podepsalo trutnovskou výzvu, která žádá omezení úlev pro investory.
Svůj podpis připojila i Škoda Auto, která se přitom také těší z vládní pobídky na motorárnu. Zatím však nikdo nezpracoval analýzu, která by odpověděla na otázku, zda se podpora výrobních linek vyplácí.
